Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaděje
08. 10. 2002
3
0
879
Autor
Leontýna
Naděje
V tomto pozdním čase,
kdy temnota se vkrádá do srdce a tvoje
duše pláče, že stejnou strastí trpím též.
Však stejně jako ve tmě najdeš světlo,
ve světle zase můžeš najít tmu,
proto netruchli a vykřesej tu jiskru,
co bydlí v tobě na samotném dnu.
Že nevíš, kde máš hledat,
že nevíš, co je dno?
Tma ukáže ti cestu
jak vyjít na světlo.
V první sloce druhý řádek: trochu to jde přes hrboly, ale jinak velice pěkné.
Je to moc pěkné, ale až příliš pravdivé... To mě děsí. Zas mi někdo naznačil, že dál to zkrátka vždycky jde... DÍK
Je to moc pěkné, ale až příliš pravdivé a to mě děsí... Zas mi někdo naznačil, že dál to zkrátka vždycky jde... DÍK
Navždy_Tvůj
09. 10. 2002
pěkné...od srdce,jsem rád že je mezi námi ještě pár optimistů...Ta poslední sloka se mě moc líbí..*