Kaine, dívka noci

Kaine, dívka noci

V jednom válkou zmítaném kraji, se někdy kolem roku 1339, udál v malé vesnici, blízké řece Rýn, tajemný příběh, který způsobil mnoho nevysvětlitelných otázek.

V rodině německého kupce žila dívka jménem Kaine. Za několik týdnů jí mělo být už 18 let, ale ona sama už působila velmi samostatným dojmem. Chodila do nedalekého kostela na raní modlitby a pomáhala rodičům s domácími prácemi. Hned za kopcem od vesnice byly francouzské hranice. Francouzi už kdysi dávno tuhle německou vesničku okupovali, ale novým uspořádáním svaté říše, byla vesnice navrácena zpět němcům.

Jeden večer se Kaine vydala na procházku do blízkého lesa. Milovala vůni bylinek a nejraději měla pelyněk a heřmánek. Při měsíčním svitu si bylinky natrhala a kráčela dál po cestě. Brzy slunce začalo zapadat a Kaine byla už hodně daleko od vesnice. Ještě nikdy se tak daleko sama nevydala, rychlé stmívání ji přinutilo obrátit se zpátky do vesnice. Jak pomalu kráčela po kamenné cestě, uslyšela z hloubi lesa slabý hlásek, nějakého zvířete. Po chvilce přemýšlení si řekla, že to bude nejspíš sova a pokračovala dál v cestě. Jenomže za okamžik jej uslyšela znovu. Kaine začala pozorně naslouchat a po dalším zvuku poznala sténání nějakého mláděte. Sešla z cesty a rychlejšími kroky kráčela směrem odkud sténání vycházelo. Blížila se, po chvíli dorazila k malému příkopu, kde uviděla ležet mládě. Byl to malý vlk. Bez zaváhání se sklonila a její ruce uchopily mládě do dlaní. Sténání pomalinku utichalo a Kaine dala mláděti něco málo najíst a hlavou se jí začaly honit divné pocity. Kde je asi zbytek smečky? Co když nebudou daleko? Měla pravdu, po chvíli uslyšela praskat větve stromů  a poté se něco mihlo v křoví. Rozhlédla se pořádně kolem dokola a uviděla desítky párů svítivých očí. Upřeně se dívala do očí největšímu z nich, který se k ní pomalinku blížil. Bylo jasné, že je Kaine v nebezpečí. Mládě se odšouralo naproti vlkovi, který se ke Kaine blížil. Vlk jej olíznul a pak přistoupil ke Kaine, která se k němu sehnula. Vycítila, že jí nic nehrozí. Poznala, že je to vůdce smečky. Pohladila si jej a on jí vděkem olíznul tvář. Pak se obrátil a celá smečka se vydala do hloubi lesa. Kaine s úžasem smečku následovala.

Zahlédla, jak vlci vstupují do velké jeskyně. Zastavila se a uvědomila si, že bezpečnější bude, když přespí do rána v jeskyni, než bloudit lesem a hledat cestu do vesnice. Sesbírala kousky chrastí a pár kamínků, kterými chtěla rozdělat oheň a vešla do jeskyně. Vešla dovnitř a pokračovala úzkou chodbou. Po chvilce uviděla svit očí jednoho z vlků - následovala jej. Po několika minutách dorazila do velké kamenné místnosti. Stropem sem pronikaly měsíční paprsky, tak bylo vidět několik vlků, kteří spokojeně leželi a odpočívali. Kaine se pokusila rozdělat oheň, po několika nezdařených pokusech se jí to konečně podařilo. Ulehla několik metrů od smečky a snažila se usnout. Po několika minutách, když už Kaine spala se vůdce smečky vydal přímo k ní. Lehl si k ní jako věrný pes a pro oba tak nastala hluboká noc.

Kaine měla tu noc milostný sen. Černá postava k ní přistupovala a pak ji jemně uchopila za hlavu. Oba se vášnivě líbali, celé se to dělo v lese, při měsíčním svitu. Vášeň, opojení, které Kaine dosud nezažila. Neznámá postava při té největší slasti vykřikla a Kaine pocítila, jak se jí muž zaklínil svými zuby do jejího krku. Celá vášeň okamžitě skončila a ona se myšlenkami vznášela černou nocí...

Se svítáním se Kaine automaticky probrala ze spánku. Ještě než odešla z jeskyně, tak se teskným pohledem podívala na smečku, zvláště na vlka, který vedle ní spal celou noc a pak se vydala ven. Po hodině cesty se konečně dostala zpět do vesnice, kde na ni již čekaly rodiče. Otec byl rozzuřený, Kaine ho nikdy před tím tak zuřivého neviděla. Když se zeptala matky co se mu stalo, tak zjistila, že má nejen finanční problémy, ale bude nejspíš muset prodat dům a všechno zboží. Také musela vysvětlit, proč přišla až ráno. Po vyslechnutí příběhu si matka všimla nějaké čerstvé rány na jejím hrdle. Kaine okamžitě běžela k zrcadlu a uviděla dvě zarudlé skvrnky. Hned ji proběhl hlavou ten tajemný sen - uvědomila si, že to nebyl jen sen, něco ji tu noc muselo kousnout...

Po několika dnech se situace v rodině urputně zhoršovala, otec propadl alkoholu a bil svoji ženu, Kaine se cítila den ode dne hůře. Zůstávala ležet doma a večer, kdy jí bylo lépe vycházela ven na čerstvý vzduch. Jednu noc se vydala opět k jeskyni. Tentokráte tajně, chtěla zjistit pravdu.

Nevrátila se. Tři dny ji hledala skupinka vesničanů, ale marně. Čtvrtou noc se všichni utábořily, protože už byli daleko od vesnice rozhodli se postavit hlídky, které budou střídavě bdít celou noc. Ještě před svítáním se ozve kousek od tábora šílený křik a za okamžik utichne. Všichni se okamžitě probrali a zjišťovali co se děje. Hlídač zmizel. S pochodněmi v ruce začali všichni zmateně prohledávat okolí a pak jej našli. Ležel na zemi a nějaká postava se od něj odtrhla. Celé místo náhle osvětlila louč. Všichni poznali mladou dívku. Byla to Kaine, kdo klečel nad nebohým hlídačem. Po rtech jí stékala ještě čerstvá krev. Nikdo nechápal proč se stal z dívky chladnokrevný vrah. Všichni se okamžitě rozhodli chytit ji. Kaine se obratně rozběhla směrem k jeskyni, ve které celé dny pobývala a rychlostí zvířete zmizela všem z očí. Začalo opětovné pátrání. Ve vesnici se případem začali zabývat téměř všichni. Z Kaine se stalo zvíře. Rodiče nechápali co se mohlo s jejich dcerou stát…

Další den byla objevena jeskyně. Povolán byl i kněz, aby pomohl z Kaine dostat to zvíře co ji ovládalo pryč. S pochodněmi v rukách se všichni vydali hledat Kaine do hloubi jeskyně. Po chvilce uviděl kněz dívku ležet na kameni. Tiše se k ní přibližoval s několika ochránci. Pokusily se přes Kaine hodit síť, jenomže její instinkty byly rychlejší. Prudce vyskočila po jednom z ochránců a snažila se jej kousnout svými abnormálními tesáky. Neskutečná síla v pažích mladé dívky napadeného udivila, byl naprosto bezmocný. Ostatní se snažily Kaine od něj odtrhnout, ale marně. S výrazným výkřikem se pak odtrhla od oběti a pohlédla na ostří, kterým se ji všichni snažily dohnat do kouta. Podařilo se. Kněz vytáhl velký kříž a pomalu se přibližoval ke Kaine.

Dívka se s odporem podívala na kněze a s nenávistným pohledem se zahleděla na posvátný kříž. Ten rázem vzplanul a kněz jej upustil z ruky. Ostatním došla trpělivost.Využily chvilku, kdy se na ně dívka nedívala a s rozhodnutím zabít tohle dílo temnot protnuly hroty svých oštěpů mladé tělo Kaine ze všech stran.

S velkou bolestí se dívka zmítala v zajetí oštěpů, krev z ní tryskala a její pohled se ve svitu smutných barev zalil bolestí.

Na jejím pohřbu kněz pronesl posvátná slova, která měla ďábla z ducha Kaine vyhnat, jenomže…

Případy záhadných úmrtí rostly. Říše poslala do oblasti vojáky, aby daný problém vyřešily. Vypálením vesnice a blízkého lesa se tento děsuplný příběh měl ukončit.

Za 5 let se ale několik desítek kilometrů od ¨prokletých končin¨ stane něco neuvěřitelného. Svědek zahlédne jak vysoká dívčí postava napadne jednoho farmáře.

Příběh Kaine zřejmě neskončil…