Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lípy

10. 10. 2002
2
0
1439
Autor
Yossarian

Přešel jsem bránu a hned první strom  po cestě byla lípa. Poznal jsem ji podle její nádherný nenapodobitelný vůně. Asi se mi budeš smát, ale v tu chvíli mi to přišlo hrozně líto. Totiž že tohle byla předposlední neděle kdy se takhle vracím tmou na kasárna. Umínil jsem si, že o těch pocitech musím napsat. Ale jenom Tobě, nikdo další to nesmí číst!
Pokračoval jsem v cestě a přemítal o tom, proč je to tak absurdní. Tahle moje chvilková indispozice. Bylo skoro jasno, jenom několik tmavě modrých až skoro černých mraků líně putovalo po obloze. A bylo teplo. Tak teplo jak to dovede být jenom v létě.  Ta vůně vlahého nádherně vonícího večera, kterému chyběl jen chlad a vlhkost blízké řeky ( to znám ze Sázavy, je to to nejhezčí se tam v noci procházet, proto taky Sázavu miluju). Poslední strom před benzínkou byla lípa. Šlo se mi tak lehce. Další cestu už lemovaly jen lípy. Mám alergii. Ale asi bych dokázal stát pod lipama celej den a nic by mi nebylo. Myslel  jsem na to, jak je to zvláštní, vojna, a mně se snad bude dokonce i stýskat. Asi je to tím, že si člověk na něco zvykne, i když to není nic krásnýho, a těžko se s tím pak loučí. A taky strach a obavy z budoucnosti, co se mnou bude, co budu dělat. Zabočil jsem zkratkou přes kotelnu a lípy zmizely. Už jsem necítil jejich vůni. A začal jsem se těšit domu. Až totiž zase půjdu přes bránu, projdu nutně pod lipama. Naposled..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru