Co všechno by se mohlo stát!

Ležel v posteli a uvažoval.

Do mozku se mu vkrádala myšlenka na dívku,

která mu učarovala v jednom z vídeňských sálů při Waltzu.

Přišla ho požádat o tanec zrovna ve chvíli,kdy by to nejméně čekal.

Jistě,on byl velevážený muž a doktor bezúhoné pověsti,

ale bylo mu pětapadesát a jí teprve šestnáct.

Ten lehký krok a a úsměv ho natolik okouzlili,

že když orchestr přestal hrát

a tklivá melodie skončila

nevšiml si toho.

Dívka však ano a téměř v mžiku ho odvedla na verandu,

aby se mohli společně nadýchat čerstvého vzduchu.

,,Doktore,vím že se mě bojíte oslovit,

ale pokud to neuděláte

bude si můj otec myslet,

že jste už natolik osamocen,

že tudíž nemáte nic jiného napráci,

než okukovat mne v tanečním sále!"

ačkoli na jejích slovech nebylo nic veselého,

usmívala se.

,,Nebojím se vás,slečno,oslovit!Jen nemám v sobě dost sebekázně,

kterou bych se byl schopen zkrotit!"

,,Zkrotit se?Proč by se muž jako vy měl krotit?"

Neodpověděl jí,jen postupoval stále blíž a blíž!

,,Proč?"

Jeho ruka sjela po jejím štíhlém boku.

Jindy,když byl sám,se velice obával,že pokud se nějaké ženy poprvé po deseti letech dotkne,jeho obratnost v takovýchto záležitostech přestane existovat.

V tomto okamžiku však zapomněl nejen na svoje obavy,

ale i na lidi v sále za okny,

na otce oné dívky kdesi mezi šlechtici,

na svou neochvějnou pověst

i na ženu,

která mu tak dlouho byla věrnou manželkou

a jež zesnula teprve nedávno.

Dívka se začala chvět,

ale sama neznala důvod,

proč tomu tak je.

,,Proč?"

zeptala se opět tvrdošíjně.

Odpověď ovšem zanikla ve tmě,snad kvůli zpěvu ptáku

nebo blízkosti těch dvou.

Vzdálenost se zkracovala a v okamžiku,

kdy se ústa starce dotkla těch mladých rtů dívky,

vše se propadlo do toužebné tmy.

Dívka neucukla hlavou

ani starce neodstrčila.

Ačkoli měla vždy oči jen pro mladé muže,

tentokrát rozhodně přestala o všech takových přemýšlet!

,,Proč?Protože vás miluji,a kdybych měl pro vás zítra ráno zemřít,

neváhal bych."

Dívce se zatajil dech a jak se nezmohla na jediné slovo,pohladila toho muže po ruce.

Pak se otočila a odešla zpět do sálu.

Ležel v posteli a uvažoval.

Do mysli se mu vkrádala myšlenka na dívku,

jež brzy ráno po plese zemřela otrávena vlastním otcem.