Pán snů V

Kam odešla ta dívka z půlnočních snů?

Ta dívka, jejíž aura byla čarokrásně modrá

A vzala trochu toho posledního světla z mých dnů?

Ta dívka, jejíž tvář byla neskutečně dobrá

Do teplých krajů?

Za sluncem k moři?

Strachem o ni trnu

Do vzpomínek se bořím

Ty dny, jak roje včel či komárů

Dohánějí k šílenství

Touha, krocená žitím pomalu

Je citu květenství

Tak kam mám jít?

A co mám říci

Můžu jen jako duch žít

Nebo vzít pušku k líci

A výstřelem rozbít celý ten svět

Který sny a pocity se bortí

A zničit poslední růže květ

Zalévaný naší rudou krví

Tak přede mnou je rozhodující krok

Zda básníkem či vojákem býti

Utíkám před zodpovědností do Sokolovských stok

A stávám se tím,

čím jsem byl,

jsem

a budu

Tanečníkem se Stíny....