Sha'rii

Zahlédl jsem

anděla.

Ta dívka,

která tancuje

kousek ode mě.

Obyčejná, průměrná,

ale tak krásná.

Tak moc krásná.

Její svůdné tělo

se vznáší

na vlnách rytmu hudby.

Splývá s ní.

Nemůže se od ní

odtrhnout.

Vnímá tu hudbu

ušima, očima,

celým svým tělem

i svými ústy.

Líbá ty tóny,

které pronikají

jejím nádherným tělem.

A ty detaily…

Její hedvábná kůže

se lehce leskne.

Horkem se potí.

Něžně si

otírá obličej.

Pořád a pořád.

Chce být krásná.

Chce být svůdná.

Jakoby nenápadně

se rozhlíží.

Sleduje

své okolí.

Když mě zahlédne,

daruje mi

smyslný úsměv.

Jaký zvláštní výraz

má ve tváři.

Je zvláštně krásná,

krásně zvláštní.

Její tvář

vypadá jakoby

uměle, synteticky,

ale zároveň přirozeně.

A krásně.

Právě to je její

druh půvabu.

Přirozená

a syntetická.

A tak krásná.

Po rtech

jí stéká

kapka temně rudé

krve.

Ta kapka krve

jí sluší.

Moc jí sluší,

ale

není její.

Protože ona

nemá krev.