Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVysypaný den
Výběr: Albireo
21. 10. 2002
25
0
3157
Autor
Jeanne
tak trošku smutno na duši....
Jsem vysypaná piksle od kafe,
co zvětralo z nemoci poznání.
I stéblo, kterého jsem se mohla chytit
se mi rozpadlo hnilobou pod rukama.
Zeď, o kterou bych se opřela
se s cihlami pochybné kvality
zbořila a z prachu beznaděje
dostávám astmatický záchvat.
Dusím se, a ty mě neslyšíš..
Nechtěl jsi mě slyšet nikdy!
Tak proč bys mě zaslechnout právě teď,
když se snažím zachránit poslední kapky
svého pochybného JÁ.
Blaznivkaaa
02. 11. 2002SlečnaMezková
25. 10. 2002
šeptají hlásky
utkané z mušlí tvých slov
slyším je ve vlnách přicházet
až ke mě na ostrov
mario_di_fiore
22. 10. 2002
jeaninko,božíčku,to je tak přesně a krásně napsané***
cítím něco podobnýho ale tohle je tak ....
věř...
Drownedgod
21. 10. 2002
Je to strašně smutné. Ubíjející.
Ale ten pocit je vystižený tak jedinečně, že tip je málo:
stéblo, kterého jsem se mohla chytit/se mi rozpadlo hnilobou pod rukama
z prachu beznaděje/dostávám astmatický záchvat
T+V!!!