Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seS želaním rozletu
01. 04. 2000
1
0
1492
Autor
Sýkorka
Mokrými očami
a olovenou dušou
s nohami už na okraji
vyrastajúcich ciest
s rukami odovzdanými
do ticha príbehu
odmietam čítať jeho
posledné riadky
a ostávať hlavnou postavou
mokrotemnej šedi
chcem aspoň na chvíľu
veriť,
že môj rozlet
je na dosah...
... křič slzami ... budeš zpívat úsměvem ... a zalévej, nepřestaň zalévat naději ...
kri tik tak
03. 04. 2000
No, ode mě radu nečekej, já sem ten co si na skále třikrát zkontroluje křídla, a pak stejně radši sleze, aby dole posbíral vzletnější kolegy :-))
...paze uz stazeli,
privieraju sa oci,
a ja len v posteli,
kde svet sa mi toci,
verim, ze divakom budem,
kde moj pribeh sa odvija
tichucko vzdychnem
a srdce energiu vybija...
roztáhni křídla, zamávej a vzletíš,
možná ne hned, ale vzletíš.
Jinak se mi líbí.
Ano, určitě věř a určitě to tak je a bude! Ehmm, mininálně medovninka je teda na dosah určitě.. :-)))
Jinak líbily se mi ty "vyrastajúce ciesty".. i když nevim, co to znamená.. ;-)))