Osud Boha

Vzpomínkami se stále vracel k místu věčného vzkříšení.Toužil zemřít v  jejím objetí což se mu nedařilo již tisíc let.Bloudil prázdnotou a vše kolem něj se vždy rozjasnilo.Ze začátku jej to velice udivovalo a dá se i říci že ho to bavilo, ale po stovkách let mu to již přišlo normální a hlavně už nudné.Tráva se zelenala, květy se rozjasnily již při pouhém jeho pohledu a  lidé z jeho očí četly veškerou moudrost.Ne, jeho to už nebavilo.Nebavilo jej uzdravovat a být tím jež je spasitel.Jednou v noci když byl úplně sám, pouze věrný přítel měsíc mu hleděl přímo do tváře, se odvážil udělat to co u lidí vídal běžně.Konečně za těch tisíc let se začal věnovat svému tělu a poznal co znamená slovo rozkoš.Svíjel se v křečích touhy a představoval si jaké to musí být s osobou "opačného" pohlaví.Sám nevěděl jak opačné pohlaví vypadá.Znal ženy, ale k němu se nehodila žena jako opačné pohlaví....

Dále bloudil světem a topil se v nesmyslech které měl údajně sám vymyslet...Sám se odkláněl od dogmat jež měly být jeho životem.Bloudil mezi potomky někoho koho měl vyhnat z ráje a věděl že kdyby aspoň jeden z nich spatřil svého praotce tak se asi bude divit.Nikomu z nich snad nedošlo, že na ně nahlíží jako na odpad.Dobro bylo na počátku uvrhnuto v temnotu a zlo bloudilo celým tímto světem.To co ono nazývaly dobrem byl pouze slabý odraz někdejšího zla.Jejich otcem nebyl ani tak moc Adam jako spíš Kain.Vrah jež ze závisti zabíjel.Hleděl jim do tváří a masturboval při pohledu na jejich utrpení.V kostelech kde měl najít své naslouchače popatřil pouze hromadu bezvěrných, kteří se provinily hříchem největším.Skryly svoje vlastní hříchy za jeho spravedlnost.Svazky o jeho skutcích se najednou zdály jako snůška nesmyslů a výhružek.Amputovaly mu prst a s ním zdály hrozily.Jeho očím propůjčily zvláštní žár.Žár pekla....Nebyl jako by se zdál.Plakal při pohledu na chrámy jemu zasvěcené.Smál když lidé co mu věnovaly život, kdesi daleko od zraků lidí, hluboko v temných uličkách betonového svinstva mlátili nebohé děvy a znásilňovaly dětská těla....

Hledal svojí pravdu hluboko v jejich srdcích a jediné co jej napadlo byla dvě slova.Špína a hnus.....

Po dalších stovkách let se probudil.Začal se také "humanizovat".Což mu samotnému přišlo jako nesmysl, ale nevěděl jak jinak nazvat proces znásilňování, brutálního milování a lhaní.Dokonce překročil hranice.Smál se při téhle představě.Překročit zákony o nich jediný on měl ponětí co ve skutečnosti znamenají...

A jim to stále nedocházelo.Právníci se oháněly zákony, jeho takzvaní synové nějakou knihou nesmyslů....

Spadla klec.....

Byl postaven před porotu,kde na svojí obhajobu prohlásil, že bible je knihou zla a ten kdo hlásá její "boží" pravdu je lhář a pokrytec.....Upřel pohled na hvězdný zodiak a s posledním úderem kladiva se znovu po stovkách let rozhořely hranice....

V jeho jméně na jeho těle.....