NETYPICKÁ NAVŠTĚVA HRADU

Nějak se mi nechtělo platit za vstup do hradu, tak jsem se rozhodl do něho vniknout poněkud jinak.Mnou roztočené laso se vzneslo k hradbám hradu a kde si se tam zachytilo.Nikdo se moc nedíval a já začal po lasu lézt nahoru.Snad zavál větřík, neboť mi neuniklo, že se začínám houpat.Když jsem poněkolikáté pocítil na vlastní nos tvrdost zdi a detailně si jí prohlédl napadlo mě že tudy cesta do hradu nevede.Nevím, jak se to mohlo stát, ale laso povolilo.Nastal pád do vodního příkopu.Po dopadnutí, však mi došlo, že voda v příkopě jak si není.

 Když se mě vše v hlavě srovnalo vyškrábal jsem se ven.Několik užaslých turistů na mě hledělo a jakýsi muž z hradeb mi hrozil.Já se raději vzdálil a zvolil cestu přes pokladnu za branou.

 Na nádvoří mému zraku neunikla fontána do niž házeli návštěvníci mince.Také se mi zachtělo hodit, jenže místo mince začala klesat ke dnu moje peněženka.Hned jsem se naklonil, aby jich jí vylovil, ale za okamžik se mě zmocnil pocit rozplácnutí se ve vodě a klesnutí na dno.Po vynoření bylo mou snahou nenápadně opustit fontánu, jenže dost lidí se nakupilo kolem fontány.Muž, jenž mi hrozil z hradeb tu také byl a rozkřikl se na celé nádvoří.

Měl snahu mě vytáhnout, jenže nedobrovolně se také ocitl ve fontáně.Lidé kolem začali tleskat v domnění, že jde o nějaké představení.Já raději se dal na útěk a vmísil se mezi návštěvníky vstupující do hradu.Myslel jsem si že vše bude probíhat už v pohodě.Ale byla to mýlka. Na chodbě mi pojednou podjeli nohy a následovalo něco, jako salto.Několik stojících lidí náhle nestálo.Po dopadnutí na chodbu jsem se po ní začal kutálet a namotal na sebe koberec.A tak pro mě nastalo kutálení se po schodišti.Do cesty se mi postavil opět onen muž.Nestačil uskočit a z nadávkami se kutálel také.Nevím, jak se to mohlo stát, ale já se zakutálel.

Když se mi zdařilo vymotat se z koberce doba značně pokročila.Na chodbách nebyl žádný návštěvník ani průvodce.Rozhodl jsem se pro soukromou prohlídku hradu.Zapalovač mi posloužil k zapálení svícnu a abych byl stylově oděn, tak brnění rytíře se přemístilo na mě.Pravda nebylo to zrovna pohodlné a úzký průzor v helmici moc výhledu nenabízel.

Mou pozornost upoutal obraz jakéhosi muže v brnění.Byl hezky namalován, ale jen do té chvíle, než jej svícen zapálil.Muži v obraze se to nelíbilo a vystoupil z něho, načež se vrhl k hasicímu přístroji.

„Jejda vy jste středověký dobrovolný rytířohasič?“zněla má otázka.

„Za to tu drzost cizinče zaplatíš!“pravil rytíř a já raději nečekal na to až dohasí.Následoval útěk z rachotícím brněním.Hned za rohem následovala srážka, již z mým starým známým.Rána to byla velká.Brnění ze mě spadlo a chvíli vše kolem mne bylo dvojité.Rytíř z obrazu s mečem v ruce se začal rychle blížit.Úprk pokračoval, jenže rytíř začal pronásledovat ječícího muže.Po bloudění místnostmi  jsem se ocitl u velké postele.Následovalo na ní hupsnutí a se skřípotem její rozložení.Po chvíli mi do oka padlo prostěradlo.Nic lepšího, než chození v něm na hradbách mě nenapadlo.Netrvalo to dlouho a objevila se na hradbách bílá pani.Hodně špatně se před ní na hradbách utíkalo.Nějak nevyšel krok a já padal z hradeb.Hromada sena ztlumila můj pád.Za okamžik vedle mě dopadl naštvaný muž.

„Dobrý pozdní večer.Máme dnes na sebe štěstí, že.“pravil jsem mu.

Nejdříve jsem utíkal před ním a pak já i on prchal před rytířem z obrazu.