Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČ.A.S.
30. 10. 2002
13
0
4160
Autor
Kastel
Hodiny, ročenky, kalendáře
můj život na kousky cupují
léta lze číst i z mojí tváře
- v přátelích mládí kupuji
O co tu jde teď ptám se často
když v albech s láskou listuji
Ivano, Lucko, Katko, Vlasto...
- už zas jen sebe miluji
Přibývá mladších a já už chápu
že místa jsou kam nepatřím
vzpomínky občas na papír drápu
- čas prolíná se téměř vším...
Říkám si často kde jsou touhy
těch co jím už byli odváti
odpověď chybí - ten film má šmouhy
ví to jen ten
- pro nějž čas vůbec neplatí
Díky všem a zvláštní poděkováná pro Radost a Josefka za to, že mi dali nahlédnout do svých niter :o)
super myšlenka a to vyjádření je nepřekonatelné. Přesně tak mi to s časem připadá. TIP za to všechno i to, že s tebou tak vnitřně souhlasím... :-)
Litochowitz
30. 10. 2002
čas neexistuje - jen přítomný okamžik, kde minulost je iluzí (byla, ale není) a budoucnost možností (možná bude?)
x
přítomný okamžik neexistuje, je pouze minulost a budoucnost, nekonečná časová osa - řeka, kde "přítomnost" je pouze styčným bodem nekonečna s nekonečnem a neustále proměnlivý, stále v pohybu a proto jej nelze vymezit (statickým pojmem)
hih, to mě jen tak napadlo
Radost:
já myslím že naše minulost, současnost i budoucnost probíhají zároveň nebo jsou alespoň pouhýn okamžikem v čase nečase někoho většího - no a tím se dostávám k úvaze, že čas je přímo úměrný velikosti - mě teďka napadlo :o)
to já si radši nemyslím nic... a vždy se obávám až příliš snadné syntézy :))
bezvadně ! :-)
a to já si zase myslím aspoň něco, protože je furt lepší myslet :-)
chyba
Descarta už taky popřeli
takže nemusíš myslet, abys byl (to je samozřejmě parodie)
Ale jak říkají mi oblíbení neotomisti o Heideggerovi - Martin byl první člověk, který nám ukázal, ža při filosofování už není ani potřeba myslet, stačí cítit :)))
Vážně: Jen jsem naznačoval, že některé otázky jsou natolik nerozřešitelné (subjektivně), že se raději nerozhodnu pro jednu možnou verzi a zkouším reflektovat všechny :))
to jsem se zase rozkecal
dobře, nebudu se ptát: "co?"
ale jenom protože si to přeješ
jinak bych se zeptal :)))
jo, ale stálo to spoustu námahy....a sakra.... asi to nevydržim... dýchej, dýchej.... nejde to... neudržím se...
CO ?
promiň, já nechtěl....ale nedalo se to vydržet...
bohužel...mládí :-))))
tak teď to víš
já už svoje ani chytat nemusím :-)
hmm... :-(( no, tak to se dalo čekat... nějaký pesimismus... já se neměl ptát... ach bože, proč jen jsem se ptal...:)
hm, optimismus ti vlastně ani nic jiného nepřináší...než příjemná překvapení