Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pohádka o lásce

03. 11. 2002
0
0
571
Autor
Marcia

Jednoho překrásného voňavého rána, slétla ze stromu jedna malá vrána. “Krá, krá, budu vyprávět, příběh lásky. a zlo od vás odhánět, Krá, krá."

I. část:

 

Tenkrát tě potkala zcela nečekaně,

podobala se krásné mořské panně.

Tvůj obraz zřela na vodní hladině

a u srdce jí náhle bylo tak divně…

 

Otočila se s velkou nadějí,

však zjistila, žes byl pouhou idejí.

A od té doby se nad ní mračna stahovaly,

Až se svět zmenšoval a byl pro ni malý.

Ty bys jí byl taky miloval,

kdyby vás život od sebe nevzdaloval.

 

“Králi, králi ledu,

Nenechávej ji zlému osudu…

Nenechávej ji samotnou,

vyveď ji na světlo touhle tmou.”

 

II. část:

 

Když uslyšel tu tklivou píseň,

začal pociťovat velkou tíseň.

“Kdo je ta ona mořská panna,

co seděla tam na břehu toho rána,

co spatřila jeho tvář

a odńala tu pokryteckou svatozář?”

Kdo, kdo jen to může být? Ptal se sám sebe.

Nyní už může jenom snít, KRÁL LEDU!

 

Tenkrát ji zmeškal, jak zmešká se vlak.

Snad přijede další. Ach, Bože! Snad jen snad.

Doufat však nemohl…

 

III. část:

 

Bloudili oba dva samotni lesem,

Když tu, hele, kdo přilétá sem!

Ta stará malá chytrá vrána,

Jak z větve slétla toho rána.

“Krá, krá, pojďte. Oba pojďte sem…”

 

I sešli se, dva poutníci na cestě

Za láskou a já končím s touto krátkou pohádkou.

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru