Lhostejnost

Lhostejnost je vlastnost, která je v dnešní době velmi rozšířená a to nejen mezi mladými lidmi.

Například nahlédneme – li do téměř přeplněného autobusu. Stařenka stojící v uličce se ochable přidržuje sedačky a v druhé ruce křečovitě svírá nákupní tašku.

Sedadla jsou zcela obsazena, většinou mladými lidmi, kteří jedou ze školy a po osmi hodinách prosezených v lavici musí být zcela jistě velmi unaveni. Školáci raději obrátí svůj zrak k okénku a pozorují venku ubíhající krajinu, v lepším případě předstírají spánek.

Možná, kdyby se stařenka dožadovala volného místa, že by jí některý z cestujících přece jen svou sedačku nabídl.

Ale pravda, kdo by se doprošoval o trochu toho slastného pocitu odpočinout si po celodenním shonu. Nechci však kritizovat jen mladou generaci. Pokud vstaneme a pustíme starší dámu sednout,

rozkřikne se po celém autobuse, že ona přece není tak stará, aby nevydržela chvíli stát.

Velmi rychle se ocitneme v trapné situaci.

Zhruba po minutovém dohadování, kdo se má tedy posadit, zůstane nakonec sedačka volná.

Starším je většinou úplně jedno, 

 že nám je teď trapněji, než kdybychom zůstali sedět.

Neuvědomují si, že jednou, až se budou chtít posadit, nemusí jet nikdo takový, kdo by jim své místo nabídl.

Raději budou stát a lamentovat, jak je ta mládež dneska vychovaná, že ani nepustí staršího sednout.

Myslím, že v dnešní době jsme lhostejní jeden k druhému a jak už to bývá,

každý vidí chyby právě u těch druhých.

Koneckonců jednou budeme všichni staří

a pak si teprve možná uvědomíme, jaký je rozdíl mezi lhostejností a lhostejností...