Až na dně štěrbiny

víš probíral jsem to s jedním kamarádem …

nijak do podrobna …samozřejmě…

a on mě řekl že jsem na Tobě přespříliš závislý

taková blbost…vždyť bych našel tisíce okamžiků

v kterých mě ani nenapadne se zasnít a malovat si

………………..SLUNÍČKO

Tak třeba včera před nemocnicí mě jeden starší pán s chraplavým hlasem

požádal o cigaretu…zrovna jsem neměl a tak jsem mu dal bůra na kusovku…

…….ani mě nenapadlo ještě myslet na TEBE…

hmm a co víc, večer jsem si četl dvaadvacetkrát tu známou Infekci od Hraběte

to jako že ti je dvaadvacet let víš…dvaadvacetkrát jsem si tě zadřel pod kůži..

a závislost …to nééé to né…jenom mě někdy napadají divné myšlenky…

no tak dobrá…teda alespoň jednu jo…no tak třeba jaké by to bylo ..jaké by to asi bylo kdybych mohl

líbat okvětní lístky Tvých úst, laskat Tvé malilinkaté překrásné prsy a laškovně s trochou té ukrývané vilnosti

znovuobjevovat teplo Tvého těla…ale jak říkám ..jsou to ale PRAPODIVNÉ MYŠLENKY

Ani jsem Tě nezpoznal ..nebyla příležitost ani čas …cožpak to jde ..ve frontě ..u kasy  v obchodě s miliónovými zisky….prohodil jsem jenom pár trapných frází ..kterým jsi se od srdce zasmála ..to já poznám ..ani nevím jak se jmenuješ…ale snad je to takhle lepší ..nedošlo nikdy na hádky a nesváry ..nikdy jsi mě nic nevyčítala a sestra lásky ..né nikoli nenávist ale ta nevlastní ..tedy žárlivost, nikdy ani jednomu z nás nenašeptávala ty svoje zhovadilé konstrukty…

zůstala jsi pro mě věčným sněním…kráska na trhu kde poptávka je v převaze…víš…říká se ..žížnící pije i z louží…nic proti nim ale …já radši nabírám plné doušky z jezera fantasie…a tam někde si žiješ ten svůj báječný život…vzdálený nekonečnému pásu s rozličným zbožím…vzdálený nekončícímu pípání čtečky EAN kódů a vzdálený věčnému nedostatku peněz na vysněnou kabelku od Louis Vuitton…