Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska?
04. 11. 2002
2
0
966
Autor
Kloboucek
Mám ho ráda,
má mě rád.
Já jsem sama,
on je sám.
Jsme jako lodi plující na širokém oceáně,
můžeme se přiblížit k ostatním lodím
nebo plout osamoceni, ale tak i tak jsme vlastně sami.
*
cup_of_tea
04. 11. 2002
Radost: právě, že obojího (to cos napsal) - sám se cítíš, když s tebou není, když jsi s ní (ním - nevím, jak to mají tady lidi s orientací - a mimoto si to mohou přečíst dívky, ženy, děvčata atk. :c)) tak jsi najednou pln všeho..
Co ty na to?
hm, jo, ale taky se stává, že když jsem (byl) s ní, tak jsem se cítil sám, zatímco když se mi po ní stýskalo, tak jsem byl plný a v zásadě nejblíž k ní :) to je právě ten paradox (já mu říkám "iluze vztahu") - tím, že jsi sám, si můžeš být jist, ničím jiným. To ostatní jsou jen participace ;)
(jako správný idealista samozřejmě věřím tomu, že je možná pravá Láska, ve které dojde ke sloučení dvou bytostí a tehdy se iluze ztrácí a že k ní se má člověk dopracovat :)
Na tohle mám svůj "bonnmotek": Nejistota je jistotou, že jistotu máme tzn., že ty si jsi jist, že jsi sám, ale v tom je nejistota toho, že můžeš něco ztratit a vlastně víš i nevíš co.. to je ta jistá nejistota, ke kterej jsem se takto krlomno dohrabal..
:-))