Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePolívka z vlastních kostí
Výběr: Lyryk, Print
06. 11. 2002
41
0
3564
Autor
Bernadeta
polívku silnou
bez naděje
uvařím z vlastních kostí
ochutím solí
beznaděje
kořením přítomnosti
kalich své krve
zvířené
na zdraví zvaných hostí
pozvednu sobě
zvířeně
Zajímavé, že se zatím nikdo moc nevěnoval smyslu tvé básničky. Nad tím přece musí někdy přemýšlet každý - čemu všemu věnujeme svůj životní čas, tedy své tělo a krev, jak se rozpouštíme "zvaným (a bohužel i nezvaným) hostům a zvířeně". Dobře jsi to napsala pěkně zesyrova, je to podobné, jako když vegetariáni nám ostatním říkají, že jíme mrtvolky - nejde o to, abychom se okamžitě převrátili naruby, ale abychom se "přestali vznášet" a uvědomili si pravé rozměry našeho času, kdo nás kdy ukrajuje a pojídá (a koho my).
Tentokrát se musím omluvit Miroslawkovi, v jedné kritice u nějakého tvého díla jsem napsal, že nemáš dát na jeho rady a psát po svém, jednoduše, ale tady vidím, že to myslí dobře a upřímně a jde mnohem víc do hloubky - zjevně není už jen jako to tvé dítě (a jako většina zde jsoucích autorů) okouzlený možností psát, ale chce vědomě navázat na to, čeho už bylo dosaženo a "chce se postavit na ramena velikánů" a pokorně si ujasňuje a šíří staré "vynálezy", které takto pochopeny jsou jistě k použití dostupnější.
Napadlo mne v souvislosti s tvou básní křesťanské "svaté přijímání", tělo a krev Kristova je vlastně v moderním smyslu téhož (viz evoluce, tvůrci kultury, naši rodiče a všichni, co nám kdy něco dali "do života") tělo a krev všech, kteří nám kdy posloužili... jo, jsi jako obvykle myšlenkotvorná (a mne jen mrzí, že nemůžu dát myšlenkám volný průchod, protože na moje tělo a krev taky někdo čeká, hrát si lze až... až kdy?). *
O lásce: Nikdy jsem ji nelíbal
protože jsem kanibal
Hanibal Lecter (nebo jak se to píše:o)
Nářezový_sluníčko
27. 06. 2004
Pozvat kosti na obřad
Vysát život z vlastních řad...
Jen tak dál!!!!
Jdu žít... :o)*!
guy: Hm, zvířenu bych si dala docela ráda a souhlasím s Bernadetou - NEMAZAT ! :)
a ve věčnosti zvířenu
uvařím na smetaně
pozvu i tetu Boženu
kousek schovám
i Janě
a taky kousek zvířeny
udělám na divoko
zbavím se Jany
Boženy
a pozvu Ono Yoco
Bernadeto, nezlob se, že tady pod tvou krásnou básní píšu tyhle pindy, když ono to teď tady stojí za starou belu, tak tím snad ani moc nekazím ... až tady bude lepší atmosféra, tak požádám nějakýho admina o výmaz ... když já měl už dlouho na tu tvoji zvířenu takovou chuť :-))
tohle na me dycha az skoro nabozenstvim - to je taky o telesnosti, ktera se cte od konce do zacatku - duch si tu rekne - co bych s tebou, telo moje udelal, a protoze nemuze - tak to aspon popise - oj, jak ta slova umeji rezat nehmatatelnymi nozi. Ocenuji tu silu za tvymi versi - privabilo me k nim vypraveni o Vasem dome - ono to s temi velkymi domy neni nikdy jen tak...
cekanka_ucekana
29. 05. 2003vykloubeny_loket
11. 05. 2003Kolemjdoucí
24. 01. 2003
Někdy mám sebe a všeho kolem tak plné zuby, že bych též zmizela do věčností.... a k tomu ještě polívku .... výborný... *t
Postrach_češtinářů
04. 01. 2003
Aha, tak jsem zase o něco chytřejší. Jako když dítě vezme tempery, namaluje dvacet čmáranic, vystaví je po bytě a pak si někdo malby znalý všimne, že někde docela dobře sladilo červenou a žlutou...:-)
Miroslawek
27. 11. 2002
Stříleli do vzduchu.... :-)))
Je to prostě vystřelený do vzduchu...
Díkes, Tvých kritik si hodně vážím!!!!
PS: Až budeš mít čas, napiš mi prosím, co jsou to ty přesahy. Když si s nima hraju, měla bych to vědět :-))) MB
Miroslawek
27. 11. 2002
to je síla :))) ale polívku si ze sebe neuvařím radši ze sáčku :)) pffff nebo zeleninovou :) mňam a tip za výbornou báseň :)
Severkanova
06. 11. 2002aleš-novák
06. 11. 2002
Můj dík.... alfonso, proč bych si o dovolené neuvařila silnou polívku? :-)))))))))