Když se bůh nedívá

Když je slunko za mraky......

Mlha prolíná se mezi zbytky pampelišek
z ní rosa stéká po mé tváři k oblakům
jen tisíce slov a žádné z nich bych chtěl slyšet
jak hluboko se přiblížit mám ke tvým rtům

strach mysli rozprostírá se mi v očích
hledám pomoci ale Bůh se nedívá
...vlasy rozevláté na kolotoči
pohled můj tvé srdce protíná

kroky beze stop a cesty beze značek
soucit bez lítosti...deště
když řeka usíná
sem tam vítr stíhá si mráček
právě když Bůh se nedívá

tuny zapomění když dávám poměnku
dlaně tvé mne nepohladí
když večer dekou stromy přikrývá
dnes svou panenku tajně zradím
vždyť Bůh se stejně nedívá...

...cesta nekončí tam kam dohlédneš
...snad tak by sis to snila
vede dál když po ní jdeš
...Bože zavři oči ...
ať už nejsi nebo jseš

...
vždyť láska ještě neskončila
...

---