Proglas

P R O G L A S

Jsem slovo přivolané zaříkáním tmy.

Přináším jiskření nedokonalostí,

přináším zjevení, přináším posedlost.

Jsem slovo nemocné probuzenou silou,

roznáším smutek, hluboký smutek duše,

jsem slovo prorážející všechna těla.

Jsem slovo měnící jméno každého z jmen.

Jsem krásné chorobou variace proměn.

Mým mozkem je strom chodící universem,

jeho hlínou, vodou, vzduchem , ohněm a snem.

Jsem půdorys démonických hrátek dívek,

ale jenom jedna z nich je jejich kněžka.

Jsem její myšlenka, zároveň i skutek.

Mým tělem je duše trpící vědomím.

Slyš slovo stojící vedle slova boha.

Slyš slovo stojící vedle tmpe dějin.

Slyš slovo hýčkané nenávistí ticha.

Slyš slovo, vytržené, také vsazené do současnosti probíhání příběhů.

Jsou středy věcí, do kterých nevidíme.

Jsou smysly smyslů, co je však necítíme.

Jsou slova věty, co jim však nerozumíme.

Slovo se samo vysvětluje a trvá.

Mrtvé ožívá a pohybuje dalším.

Přináším Zjevení, přináším postřehy,

přináším jiskření nedokonalostí.

Jsem slovo světelných mlhovin ulice.

Tento obraz splývá rychlostí pohybu.

Pod městem zní chytlavá hypnóza bicích.

Je už tak neskutečné černo - Jsem slovo.

---