Monolog zoldaka

opet bez diakritiky...tzn,ma omluva jinak tohle vzniklo z nudy...jen sem tak psal a psal a placal pate pres devate a bum ho...tohle z toho vylezlo

"Sedim v mokre trave, zady opren o kmen stromu, nohy natazene. Citim se...volny. Na chvili. Pohledem zavadim o zaschlou krev na rukou.  Rude smouhy se tahno od konecku prstu, pres zapesti az k loktum. Kazajka je take krvava a spolecne s potem a spinou tvori jednu neuveritelne vonici smesici. Usmivam se, tvar se rozjasnuje. Na kratkou chvili. Zakrakani me vytrhava z pitomeho snu o necem, co nikdy mit nebudu a ani snad nechci. Prsty si zajedu do vlasu, kdysi dlouhych, prekrasnych, zaricich. Kdybyste me videli ted. Pche. Darmo mluvit. Spletene prameny a mastnota. Tucty vsi. Hreben jsem ztratil a stejne, ostri noze je nejlepsi lazebnik. Zaviram oci, cekam, az se ozve vireni bubnu. Pak vstanu a dam se zase do toho. Den za dnem nedelam nic jineho.  Budu se milovat s mou prekrasnou uplatnou devkou a kdo vi, treba tentokrat nebude ve vacku dost kulatych zlatacku a pocitim jeji hnev a jedovatou hubu. Nebo taky ne. Z brasny vytahuji brousek. Vzpominam si, ze kdyz jsem ho kupoval, byl trikrat tak vetsi. Zvlastni je, ze cepele neubyva, i kdyz by melo. A nebo se mi to vsechno zda, treba jsem se zblazni a prave ted nesedim tady, ale nekde v kamenne cele hluboko v pozdemi. Ech, kdyby tomu tak bylo, citil bych se stastnejsi. Jenze ja ji miluju, tu mou devku. A nebyt ji, nejsem nic. Zhola nic. Kurva, jak ja jsem rad, ze je valka."

---