Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDuše
16. 11. 2002
5
0
1003
Autor
Turmalina
Duše
Venku prčí barevně
plno duší
bloumá prosebně
Mrzí je štěstí
Smích
Když dostanou pěstí
Brečí
že slunce svítí
Touží
po planém kvítí
Sní
o nových dnech
Žijí
ve ztracených snech
Nachází
co jendou zratili
Nabízí
co sami neměli
Průhledná těla
bez emocí
bez nemocí
průhledná tolik
že i černá v jejich stínu zbělá
Dech nemají
jen o sebe se starají
Nic je nezajímá
Dívají se na jiné
Nic je nedojímá
Budoucnost
co je nemine
Šíp
před srdcem se zastaví
rovně se postaví
a slusně pozdraví
Už je čas odejít
a žít potichu, potají
A sny nechat být životem
který nemají.
no, turmalinko, nevěděla jsem že sem píšeš...ty víš, že takhle se mi od tebe moc líbí, takže*
smaily
Má to myšlenku, začátek i konec . Je tam to důležité. A proto je to krásné.
tuhle básničku mam fakt ráda, a ty rýmy, i když se to nezdá jsou propracovaný do detailů. Dost jsem jí upravovala
fajn myšlenka
ale možná by se to obešlo bez některých rýmů, občas spíš ruší
ale dobrý. :))