Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seObecně se tomu říká STÝSKÁNÍ
Autor
Holubice
Někdy je fajn prožít si svoje pocity.
I ty nedovolené.
Nechat je plynout, poslouchat je, vnímat, cítit.
Nejde to pořád, čas od času ano.
Uvědomuji si je teď.
Jak miluji Tvoje dotyky.
Jak moc.
Nejen ty na těle, stejně tak ty na duši.
A ty na srdci.
Které víc?
Asi už rozumím, že ... v jednotě je síla :-)
Nic neříkám, tajně si myslím, že se toho bojíš.
Možná mlčím, protože se bojím já.
Bojím, že je ztratím.
A přitom ...
Přitom žádné Tvé nemám.
A zároveň pořád, každý den, hodinu, minutu...
...kdykoliv se mi zachce.
Jsou chvíle, kdy Tě chci hrozně moc.
Každým kouskem svého já.
Podvědomě se tomu bráním, a tak to není často.
Přesto to hluboko v sobě VÍM.
Miluji Tě.
Za to, žes mě potkal.
Žes mi zvednul hlavu.
A že jsi přesně takový, jaký jsi měl být.
Za to nejvíc.
Ne, neboj se. Nic nečekám.
Dals mi víc, než se dá pochopit.
A snad ... snad něco i já Tobě.
Není to samo o sobě .. neskromné přání?
A vidíš, už mi je líp.
Začala jsem se slzou v oku,
končím s jemným úsměvem na rtech.
Opatruj se... mi.
Chevrolety /jako výmluvu/ ne-be-ru