Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nesmíš

01. 12. 2002
1
0
688
Autor
Poustevník

Takhle se ke mě občas chová svět. A v poslední dobe tchýně čekatelka :-(

Nesmíš, to jediné slůvko, co řídí tvůj osud,
snad živořit ti jenom dovolí.
Nesmíš, být rád a mít cos měl jsi dosud,
vždyť mít to, to přeci nebolí.

 

Jsi pouze malá studna duší,
v tom moři hrůz, co zplodil ten náš svět.
Jsi živ a tvé srdce buší,
nic jiného již nesmíš dostat teď.

 

Tvou naději na lepší zítřky,
hned pomstí osud ten pán životů.
Ty nevěř v čisté nebe, co popisují knížky,
vždyť všechny shořely, v tom krbu osudů.

 

Hej ty, nebraň se tomu,
co určily ti sudičky.
Ať radost, láska kvete ve tvém domu,
to jsou jen pouhé, malé chviličky,
co zraní tě a dají hrobu,
ty nicotné to řečičky.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru