Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOna
11. 04. 2000
2
0
2122
Autor
Brouk
Ona
Ona není zlá,
přijde brzy z rána,
když oči zavíráš.
Smrt je jen konec života.
Když zavoláš přijde
ona nikdy nezradí.
Jen nesmíš dát šanci životu
nebo už nikdy nepoznáš...
Když krčíš se v rohu
a žiletka projde obě žíly,
myslíš, že už si v cíli
a ono to teprve začíná.
Život ti mizí každou kapkou mezi prsty
a ty jen přihlížíš.
Dopis na stole „Pro rodiče,"
ale oni nechápou.
Slzy, jak perly padaj
a plno otázek.
Za co ty slova
a plno nadávek.
Vzít zpátky už se to nedá
a teď už jen slova.
„Proč zrovna my?"
Srdce jim to trhá.
Ostatní jen roní slzy
a taky nic nechápou.
Snad za to můžou drogy,
po kterejch před smrtí šáhnul
Konec jedné kapitoly,
ale stránky jdou dál.
Možná až na konci knihy se dozvíš,
jak to bylo s ...
ale Ona vazne neni zla-to jen zlou se zda být.A kdyz žílama projedou žiletky-tak s tebou neni konec,ale ani nic nezačina.Je to jenom denní stereotip.
ale Ona vazne neni zla-to jen zlou se zda být.A kdyz žílama projedou žiletky-tak s tebou neni konec,ale ani nic nezačina.Je to jenom denní stereotip.
Koncem jednoho něco jiného začíná, ale tady snad ani nechci dojít na konec knížky ... Proč si dělat tolik jen ze slov, vždyť oni to se mnou myslí dobře, jen jejich představy se příliš neshodují s mými. Ale jsou to jen představy a jen slova, nejsou Skutečností!