Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMůj sen
Autor
HonzaNedvěd
Zdál se mi sen
sotva jsem zavřel víčka
šel jsem si v novém oblečku
šel jsem si pro Slavíčka.
Slavíček český, to jsem já
posluchač ocenil mne právem.
Mávám s tou soškou nad hlavou
jsem obdivován davem.
Však co to - kdosi vběhl v sál
je tlustý, dýchavičný
... snad divoké to prase?
Ne, toho znám, s ním kdys jsem hrál
a dnes je tady zase.
Bratr můj. Smutná postava!
Od Justa na frak dostává
i Rejžek po něm pase...
Ubohé, směšné prase!
Ryčí a skučí, když mne zří
jak vzácnou trofej svírám
"Jsem druhý, jaká potupa,"
dí - "teď proto zmírám!"
Vytáhne nůž a do ticha
jenž prostupuje sálem
vráží si ostří do břicha
vzduch náhle voní sádlem
Umírá. K němu přikročím
a pak ho prostě překročím.
Chcípá jak pes, můj bratr Franta
jak tristní konec buzeranta!