Ze špalku,aneb chvála zločincům

Tak trochu nakřivo....

domy a davy,

jenom si kecej,ty pitomej  nádivo!

Myslíš,že useknutím hlavy,

 něco se spraví?

Tříska se mi zarývá do mozku,

kolena mě tlačí,

nu což,tak jak tak,

čas rychle kvačí,

zachvíli mrtvolu mou povezou na mezku.

Mě už to nevadí,své jsem si odbyl,

polovinu města rád jsem pobil,

ted´do masového hrobu těším se rád,

čeká tam na mě nejeden kamarád...

Vzpomínám,na život svůj světský,

rvačky a pitky,od samého dětství,

jo to byl život,bezvěrcem být,

ted´už jim nezbylo,

než hlavu mi stít.

Však v nástupce svého věřím dál,

bez zločinců svět by se bál.

Vždycky se objeví,známky strachu nejeví,

a vraždí davy,

jo,tak jako král.

Snad si někdo vzpomene na velké činy,

pročesat národy,

kdo dělá to jiný?

Co by to bylo bez  zločinců za svět?

Musí se trpět,trpět,trpět.