Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJiná perspektiva
Výběr: Lyryk
06. 12. 2002
14
0
2146
Autor
zirael
Věci skrývají své příběhy. Zrcadla
Tají řád tvářím, které odrážejí.
Bílí rackové vyčkávají pod mosty. Stárnou
Nadějí, že lidé už brzy zapomenou
Dávat věcem jména a hnát život
Přes ostrá těla podzemních řek.
Podzim honí venkovany po polích. Ohníčky
Hoří nakřivo. Oka oblaků odplula
A plakat není kam.
hezké přesahy do dalšího řádku, mám to ráda tohle..
A plakat není kam...
(miluju takovýhle konce.. - tedy, způsob ;)
Armand: Z teho si nic nedělej, to mám po mamince:) Ta taky bez postranních úmyslů říká místo "rozbít" "dekomponovat na prvočinitele":c) Na všech se nějak podepsali:c)) Proti osobním názorům nic (moc), to jen když už se to používá tak dlouho (a oni to používají prakticky všichni, aspoň já nepamatuju básníka, který by aspoň jeden neměl, od Rubešů a podobné verbeže...:c)) Tož tak.
Drobnůstka: A jakou myšlenku, kterou sis ani pro sebe nevyjádřil, slov nepouživ?;)
djPes: Já vím. JÁ VÍM!:) Co už se mnou naděláš... Just words, words, words... Zapíšu si, už mlčím. (Vhodně připomenuto, děkuji.)
s ouctou
r. r.
Armand: Bohobydelně. Ale jistě uznáš, že autor do svého textu jistý význam vkládá, a jedním z prostředků, jak význam vyjádřit (nehledě na jiné činitele, třeba rytmické and so on), je právě enjambement. Sám sobě čtenářem. Ostatně, nemohu než - je (chtělo by se říct imho, ale nejde jen o mé skrovné mínění) nesmyslné apriori zavrhovat jakýkoliv básnický prostředek a tvořit normativní veršovnictví. Norma sice existuje, ale jen jako pozadí, od kterého se odrážejí odchylky konkrétních realizací.
Maličkost: a bývají tvé básně beze slov poutavé a pro publikum půvabné, nosnou myšlenku v to počítaje?;)
Rivka: to jistě uznám :) Psal jsem pouze svůj osobní názor na věc a ten je, že enjambement je poněkud nešťastným básnickým prostředkem. "Apriori zavrhovat" - takové nepěkné vykonstruované slovo použít proti mně! :)))
Maličkost: ne, vůbec nejsou poutavé a nemají publikum, nicméně obsahují myšlenku a ta je dokonalá... .-)
Armand: Lidově se tomu říká enjambement a jak pravili už jiní, dává to textu jiný význam;)
A k maličkosti pro djPsa, poznámka ještě nepatrnější: Zkoušel jsi někdy napsat báseň naprosto bez formy?;))
Rivka: textu si zajisté každý sám může dát jiný význam a nemusí "enjambován" .-)
k maličkosti ještě nepatrnější: jistě :) ...
Drownedgod: souhlasím s tím, že vynechání interpunkce v případě přechodových pasáží a nepoužívání velkých písmen by mi pomohlo.. pak teprve bych byl free to choose.
Takhle jsem, svým způsobem, v zajetí, podle mne, zbytečné formy. Lze říct, že ta už totiž čtenáři ty varianty podbízí. Nikde přece není řečeno, že čtenář je automat, který si čte báseň jen jediným způsobem (i když je napsána klasicky). Vyjádřil jsem pouze svůj názor, že mě to ruší a, že tak i obsahově dobrá báseň může, díky (dle mě) nevhodně stavěné formy, přijít o značnou část svého kouzla.
Názor může být samozřejmě i zcela opačný a nemám nic proti němu (viz djPes)
A ještě maličkost pro djPejska:
cit"A autor by nemel brat ohled na to, aby neco bylo citelnejsi a mene bolave pro ctenare."
To jistě ne, ale domnívám se, že to platí zejména pro obsah básně... pro to, co je její duší. Forma s tím souvisí, ale na ní to těžiště neleží.
Drownedgod
07. 12. 2002
Krásně podzimní. Forma básně je mi velmi blízká. Když dočtu řádek a následující ho částečně přetvoří a dá mu nový tvar jsem krásně ponořen do básně.
des_te_meer
06. 12. 2002
Milé ... Docela bych rozebral: ...A plakat není kam...
To jsem ještě nečet. Můžeš k tomu něco napsat?
Tipipit
Něco napsat...hm-těžké:) (měla jsem pocit, že všechno jsem už napsala).
"Plakat není kam" znamená něco jako ztrátu opory, ztrátu místa útěchy, beznaděj... prostě není kam se utéct..
Jsi malířka, žádné tvoření sendvičů ze složitých metafor, ale čisté obrazy pro duši...pro moji duši
* moc, moc hezké... :)
(jen si teď už neodpustím poznámku o "nešvaru" který je velmi nepříjemný (subj.) ... a to zvláštní členění veršů... to rozsekávání veršů mezi řádky... už jsem se s tím poslední dobou setkal vícekrát a normálně takové básně nečtu, protože se téměř číst nedají... tady jsem udělal výjimku a taky to tu u tebe není nijak přehnané...
Nedá mi nezeptat se, proč není co verš, to řádek... ale mít dva verše (resp. jeden a půl) na jednom řádku více než jedenkrát či dvakrát v básni působí (na mě) hodně nepřehledně.. pak mám pocit, že to autor mohl napsat celé do věty a bylo by to čitelnější a méně bolavé pro čtenáře.)
Setkala ses s tím? Jaký je tvůj názor?
avi pejskovi
☼
Armande - s tim clenenim versu, ja mam take obcas potrebu takto psat....ma to svuj vyznam...treba ja jako ctenar si pak ctu
mosty stárnou.
Stárnou nadějí
po polích ohníčky
Ohníčky hoří
a tech moznosti me cetby je vice.
Nesvar to neni, navic proc psat podle nejakych ustalenych sablon, forem? Jde jen o autora (at si pise co chce a jak chce) a ctenare (i kritika) at si cte podle sebe (a kritik at nahlas rika, jak to on subjektivne cetl).
Bud mne neco oslovi, ctu a neco citim, vidim, nebo jen zustane prazdno.
A autor by nemel brat ohled na to, aby neco bylo citelnejsi a mene bolave pro ctenare. To by pak musel psat Proust jen cervenou knihovnu (ale to urcite chapes).
Dovolil bych si nesouhlasit s tím, že autor nemá brat ohled na čtenáře. Taky by to mohlo dojít tak daleko, že to nebude chápat nikdo jiný, než autor.
Ale pak ta báseň bude mít význam pouze ulevení si autora. To jsou básně leda do šuplíku, a né na čtení.
A s těma šablonama a formama bych byl také trochu opatrný.
Když nemusím dodržovat žádný rým, rytmus, verš, dělám interpunkci, kam chci, míchám v jedné básni styly, myšlenku tam nedám, ať se odlišuji, použiju jiný jazyk v každé větě ...
Je to moc jednoduché a není to "PODLE MĚ" umění.
Díky za nahození tohoto problému (nešvar bych tomu neříkala:). Pejsek to víceméně řekl za mě - jedná o přesah z řádku do řádku, získá se tím ne jeden obraz, ale rovnou dva neb i víc... tj. věci skrývají svá zrcadla/zrcadla tají řád (zbytek viz. výše).
Chápu, že čtenář má trochu ztíženou práci, ale pokud mu není líto si báseň přečíst dvakrát-třikrát a nechat si ji pořádně zaznít v uších, nebude ochuzen, ale obohacen. (Čímž samozřejmě nemyslím své prosté veršíčky, ale jiné básně jiných výborných básníků, kteří tento styl užívají.)
Tak...:)
P.S.: Za chvilku opustím internetovou síťku a vrátím se na ni až v neděli večer, takže pokud mi odpovíš, mé mlčení nebude známkou nezájmu, ale pouhým smutným důsledkem toho, že tu nejsem:)).
Zzzzzz.)