Šest

Hrnek hřál příjemně do rukou. Káva byla horká a silná. Muž pomalu usrkával a nepřítomně hleděl na podlahu.

Bylo jich šest.

První na půdě. V těžké kované almaře. Zabalený v igelitu. Ten byl asi nejstarší. Rozhodně na to vypadal. Druhý ve skříni v patře. Podříznutý krk. Igelit. A naftalínové kuličky. Spousta kuliček. Třetí a čtvrtý ve sklepě, v sudech s térem. Dalo to fušku je odtud vysekat. Pátý byl ve velkém mrazáku v kůlně. Neměl ruku. Raději se nedomýšlet, kam se poděla. A šestý…šestý napěchovaný v nejvyšším regálu knihovny. Ten se ani nestačil začít pořádně rozkládat.

O tomhle v realitce řeč opravdu nebyla. Mluvili jen o postarším, plně zařízeném domě. Nikdo neupozornil, že tenhle dům má taky nájemníky.

Mrtví tiše leželi, vyrovnáni vedle sebe na podlaze. V pokoji se mísil pach naftalínu s jiným pachem. Těžkým, nasládlým pachem rozkladu.

Káva byla dopita. Muž položil hrnek pomalu na stůl. Potom vstal a přešel k oknu. Vytáhl z kapsy košile balíček cigaret. Vzal si jednu a balíček vrátil zpět. Vsunul si cigaretu do úst. Sledoval rozlehlou zahradu, tichou a mírumilovnou. Vnímal krásu zprohýbaných větví starých jabloní, tmavé země a světlého šedavého nebe. Zašátral v kapse a vytáhl krabičku sirek. Zapálil si cigaretu. Kouřil…

Po chvíli se obrátil a pohlédl na mrtvé. Stále tam byli. Zubožení a smutní. S temnými cákanci zaschlé krve. Obnaženými vnitřnostmi. Chybějícími končetinami.Polepení térem. Pokrytí pomalu tající jinovatkou. Ztrnulí.Pokroucení. Polapení.

Muž kolem nich prošel. Opustil místnost. Nechal je ležet a civět do stropu temnými prázdnými jamkami očních důlků. Čas pro ně neexistoval. Zůstala jen bolest a utrpení vtištěné do každičké části jejich těl.

Muž se vrátil. Na zem, vedle mrtvých, položil šest velkých černých igelitů a klubko silného motouzu. Postupně mrtvé odíval do tohoto provizorního rubáše, který důkladně převazoval roztřepeným motouzem.

Pak opět místnost opustil.

Hlína byla měkká po nedávném dešti. Půda nebyla ani příliš kamenitá. Práci ztěžovaly jen mohutné kořeny jabloní. K večeru byla jáma dostatečně hluboká.

Mrtví jsou mrtví. Nechme je spát.