Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKohouty citu
12. 12. 2002
1
0
1334
Autor
Fil
Chrlím básně plytké,
jak sedmihlavá saň,
co spaluje vše na prach,
až zbude jenom pláň.
Kohouty citu v nitru mém,
zůstanou pro dnes zavřeny,
po lavinách mých výčitek,
jen oči Tvé jsou pepřeny.
Bojím se žádat cokoliv
i pohlédnout Ti v tvář,
líce steskem kropeny,
co mění se hned v zář.
Vyslyšte mě, múzy mé,
a vyveďte mě ven,
cestou solí sypanou,
či vrásčitou jak kmen.
Miroslawek
14. 12. 2002
No to bys mě taky urzil za takovou břečku,co teď chrlím a ještě asi chvíli budu-jsou to jenom pocity,ve kterejch mi občas na konci vyjde slabika:-)