Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jednou večer

14. 12. 2002
2
0
894
Autor
Jaana

Jednou večer

 

Jednou večer jsem se dívala z okna. Bydlela jsem tou dobou na sídlišti. V protějším paneláku svítilo pouze pár světel. Říkala jsem si, kolik lidí kolem mě vůbec žije. Kolik příběhů probíhá za všemi těmi okny.

Začalo pršet. Jak je mi fajn. Ležím si v teplé posteli v krásném bytě. A co asi dělají lidé, kteří jsou na ulici? Dokážou si najít úkryt, kde jim alesponň neprší na hlavu? Všichni asi ne. Úplně mě zamrazí, když si uvědomím, že bych klidně mohla být na jejich místě. Mohla jsem se klidně narodit úplně jiným lidem.

Vlastně z jedné strany, když to tak vemete, tak rodiče jsou vlastně cizí lidé, kteří vám poskytli prostředky pro život. Jak vlastně vzniká nový život? Nebo opravdu pouze putují duše? Jsou rodičům přidělovány děti, které se jim narodí?

Kdo ví, odpoví.


Atalay
20. 02. 2003
Dát tip
Jo, jo.. Líbí se mi, že lidé, kteří si uvědomují své hodnoty, ještě nevymřeli... Podobnou myšlenku mám, když vidím plýtvání pitnou vodou a vím, že v Africe je jí nedostatek.... by Atalay :-)

lopatka
19. 12. 2002
Dát tip
rodičov si nevyberieš - snáď len cestu akou sa vydáš - ale inak pekné :)

clovrdik
16. 12. 2002
Dát tip
tak tak, vždycky může bejt i hůř :-)

Kastel
14. 12. 2002
Dát tip
..přidělováni jsou rodiče... jinak dobrý

Myslím že se do toho zbytečně zamotáváš, i když úvaha je to pěkná. Rodiče jsou Ti co nám dali život, tedy i duše , určitě to nejsou cizí lidé jak píšeš. Jak vzniká nový život ? To snad víš :) A jinak se mi líbíla ta úvaha o o tom, že si člověk uvědomí jak je vlastně štastní a že je na tom vždycky někdo hůř...t

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru