Malování

 

Skicy pod levou Tvou paží

si tykají s Tvým srdcem

v tramvaji plné davu

tak blízko sebe …naše ruce

 

Jsi rozkošná..když se mě ptáš

zda most je cesta někam …více

méně řekou proplouváš

a směr je slovem do pranice

 

Malováním

světa za sítnicí

srdcem

žhnoucím na hranici

 

Otvíráš brány

polymorfních krajin, radostí i splínů

(tváří žitím zkroušených)

ve směnárně čas vyměnilas

za studii stínů

(ač kurz prý nebyl z výhodných)

 

Dny,sedadla v tramvajích

šedé,rudé…oka mih

jedni sedí z oken hledí

druzí střídají se kolem nich

 

Prosím…tajemná madame

(zle jsem se pořezal na Tvých rtech)

zvěčni to chvění zhoj rány mé

prosím..namaluj …………..Vzdech

 

ten slastný…do půltónu čistý

Namaluj Víru

v člověka…obrať nás..ateisty

 

A Teplo…teplo horkých rukou

jež přiloženy na tvář,nejsladší jsou mukou

 

Namaluj Mráz

jehož údy se zkázy zhostí

Maluj Lásku,

zrcadlo,polibky se Zlostí

 

 

Pak pohled do mlhy

v níž Osud, utopen,zmodralý na hladině zeje

za ní Slunce…co už jistojistě hřeje

zárodek Štěstí..kolébka  pro Náděje

 

Namaluj si Sen

o kráse která sytí

Tak namaluj ten sen !

o budoucím svém žití

 

Co se jak list v podzimu

s grácií,půvabem,lehkostí

mezi nás snese

Na křídovém papíře….Maluj jej!

pro případ, že rozplyne se

Ten sen …ten překrásný sen

na Věčnost nejvěčnější uchovej.

 

---