Procházka

Víčka jsou napevno zavřená. Uši se snaží neregistrovat hluk ve vedlejším pokoji. Cinkot rozbíjeného nádobí. Křik. Pláč a nadávky. Obviňování. Nos si pomalu zvyká na zápach přikrývky. Přítomnost pomalu mizí…chlapec uniká do snu a nechává za sebou vše špatné a zlé.

Hádka již dávno utichla.

Chlapec neslyšně vstává ze špinavé matrace. Bosé nohy ťapají po linoleu. Vrznutí okna a závan nočního chladu.

Pouliční lampy mdle osvětlují jediného chodce. Od úst mu stoupá pára. Chodidla má špinavá a rozbitá. Třese se zimou.

Měsíc zachází za mraky. Obloha je černá a studená.

Drobné prstíky se sevřou kolem chladného kovu. Ve čtvrtém patře zírá do tmy pootevřené okenní křídlo. Vylézt až nahoru je velmi namáhavé.

Dětský dech na venkovní straně skla. Skřípnutí okna a tlumené žuchnutí dovnitř místnosti. Tiché kroky a šustot pokrývky.

A víčka jsou stále napevno zavřená.

Dětské tělíčko hledá nejpříhodnější polohu k ležení. Přikrývka příjemně voní čistotou.

Ráno bylo plné krásných překvapení.