Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jsem ?

18. 12. 2002

826

Autor

Poustevník

Jedna z nových...květen 2002 Některé verše již začli podléhat času, ale otázka zní stále.

Na prahu života,
hledám si důl,
Pro perly třpytivé
a pro svou sůl.

Tak se tu procházím,
jak opuštěný kůl.
Při cestách za štěstím
a života jen půl.

Jak voda protéká,
přes prsty mých dnů.
Jsem stále vzdálený,
pro krásu tvých snů.

Ač všechno je,
tak jak není.
Jsi ty ve mně,
jak se všichni smějí.

A prožívám svou tužnou krásu,
pro tvou a svou věčnou spásu.
Jsem prostě tam kde se vše mění
a touhy se všechny smějí.

Tak trochu záhadný
a trochu svůj.
Jsem trochu nesmělý
a trochu tvůj.

Poustevník

30. 12. 2002

Dát tip

Kdo? Ten kdo chce... Nikoho k tomu nenutím. I mě se stává při pročítání díle zde, že po první sloce jsem znechucen a přestávám se o dotyčné dílko zajímat. Pa a a't se Ti to stává co možná nejméně.

propána, takováhle čeština, to je namouduši strašný, za to by se mohlo stydět dítě z pátý třídy a verše jsou velice slabé... je mi líto (to píšu jen proto, že stojíš o hlubší kritiku, jinak bych byl zticha)

Valaraukar

23. 12. 2002

Dát tip

je sice hezké, že si píšeš pro sebe a nechceš nic upravovat, ale kdo to má číst?

Poustevník

20. 12. 2002

Dát tip

Já píšu básničky pocitově a ta kostrbatost trosku reflektuje stav mí duše....Z počátku zamtek a ke konci smír. Proto jsem se to ani nepokoušel předělávat nebo upravovat. Asi by jí to víc ublížilo než pomohlo, tady pro mě.

Keba

19. 12. 2002

Dát tip

je to dost kostrbatý jelikož v jedné básni by měl být jen jeden druh rýmů ty jich tady máš víc dohromady a co víc, myslím tedy nazačátečníka je to dost jednoduchá říkanka důl sůl atd.... ale jinak pěkné