Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsem ?
18. 12. 2002
1
0
829
Autor
Poustevník
Na prahu života,
hledám si důl,
Pro perly třpytivé
a pro svou sůl.
Tak se tu procházím,
jak opuštěný kůl.
Při cestách za štěstím
a života jen půl.
Jak voda protéká,
přes prsty mých dnů.
Jsem stále vzdálený,
pro krásu tvých snů.
Ač všechno je,
tak jak není.
Jsi ty ve mně,
jak se všichni smějí.
A prožívám svou tužnou krásu,
pro tvou a svou věčnou spásu.
Jsem prostě tam kde se vše mění
a touhy se všechny smějí.
Tak trochu záhadný
a trochu svůj.
Jsem trochu nesmělý
a trochu tvůj.
Poustevník
30. 12. 2002
propána, takováhle čeština, to je namouduši strašný, za to by se mohlo stydět dítě z pátý třídy
a verše jsou velice slabé... je mi líto
(to píšu jen proto, že stojíš o hlubší kritiku, jinak bych byl zticha)
Valaraukar
23. 12. 2002Poustevník
20. 12. 2002
je to dost kostrbatý jelikož v jedné básni by měl být jen jeden druh rýmů ty jich tady máš víc dohromady a co víc, myslím tedy nazačátečníka je to dost jednoduchá říkanka důl sůl atd.... ale jinak pěkné
Ten pravopis, ale kdo mu vládne? Pocitově dobrý, ze začátku takové kostrbaté a pak zas uhlazené, působí to trochu nepřirozeně.