Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semíček
22. 12. 2002
12
0
2029
Autor
Glass
vidím okna skleněně se třást
stačíš mi Ty a bílé šaty
a žluté pampelišky...modli se, nechť se jich dočkáme
po větru přivanu Ti tisíc povlaků
snad do svého měšce vyvolíš svatební věnce
vryj se mi do paměti
krvavým dlátem
nůžkami na lásku trhej přebytečný stín
Milan_D_Nejedlý
08. 05. 2004
ta moje kritika tam nahoře je dost stupidní:o) dnes bych už takovou nenapsal... je to moc pěkná věc
líbí moc
taky dík Tichotamovi za rozbor...napomohl....naťuknul :o)
tip ano***
SatanasekHnusacek
31. 12. 2002
ty první tři řádky hlavně....mně to prostě asociuje ty chudáky, co leží v nemocnicích a v jednom kuse vidí jen ten jeden strom za oknem.....pořád stejný pohled
modli se, necht' se jich dočkáme, .......právě...mi přijde, jako beznadějný nemocenský případi (nebo starý pár, co sentimentí...)
ten prostředek nestíhám stejně jako TichoTom
si vzdychaj, že se ještě nevdali nebo neoženili, nejspíš se tak už ani nikdy nestane?...
nůžkami na lásku trhej přebytečný stín....jakože po rozchodu se každý snaží toho druhého odstřihnout, jenže to nejde...vryje se do paměti skorem vždycky...
a dohromady to je stejně sentimentění o tom co mohlo být a není .....na nemocničním lůžku posledním...tak, to je moje verze a basta
moc se mi to líbí, nepopsatelně tomu rozumím...
vryj se mi do paměti krvavým dlátem? to se Jí určitě povedlo.
*
Pomerančová
22. 12. 2002
vidím okna skleněně se třást
atmosferický obrázek..je zvláštní tím, že neujíždí na netradičním grafickém spojení ale na popsáná děje:o)
stačíš mi Ty a bílé šaty
a žluté pampelišky...modli se, nechť se jich dočkáme
pěkně opužitý motiv bílých šatů jako symbolu a potom...ty pampelišky...nakový mi to přijde sladký, zvlᚍ s tím samoúčelným archaismem za tím...kontrast pokusu a o něžnost spolu se vznešeností...ten řádek mi prostě nesedl...
po větru přivanu Ti tisíc povlaků
snad do svého měšce vyvolíš svatební věnce
tady zas pořád nestíhám...něco tam rozhodně je ale nespojuje se mi to a asi to nevidím...snad nějaký vávrat k přírodě je z toho cítit ale nevím:o)
vryj se mi do paměti
krvavým dlátem
nůžkami na lásku trhej přebytečný stín
trošku patetický rozjezd ale krásný obraz nakonec...ten se mi líbí nejvíc. je dost takový sytý, ale působivý
jako celek to na mě působí dost nekonkrétně ale temně a hezky:o)
np..tipa jsem už dal