Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seModlitba
25. 12. 2002
4
0
1831
Autor
malykuba01
Dal jsem kus loje sýkorkám,
nasypal dalším ptáčkům
slunečnicová semínka
z papírového sáčku,
drobečky vrabčí chudině
a zrní konipáskům.
Slétli se v jedné vteřině
k té štědrovečerní hostině,
až se jim práší od ocásků.
I kočička má masa dost,
štěňata dostala svou kost,
vločky i rybky v akvárku,
srnkám jsem vynesl do parku
seno a kaštany.
Nakrmil jsem
své němé kamarády,
přitom má láska,
utrápená hlady,
se hladomoru bojí.
A jsi-li,Bože, na mě nasraný,
mě si vpleť klidně
do mučidel,
mé lásce ale sešli nejlepší
z tvých jídel
a nech´ ji, prosím,
na pokoji.
Nevim tahle mi jako celek zrovna dvakrat nesedla... zacatek mi prisel docela lacine preslazeny pak to preslo docela do drsna az moc kontrastne ale ta posledni sloka je moc krasna...
začíná jako idylka (práší se jim od ocásků :-) ), ale konec je krasosmutný... ou...***
auu... to je jak trn shůry. Vzpomínka nebo co já vím.. každopádně v mém případě trefa do černého. Smutný TIP.