db

Ještě jsem znovu přemýšlel o možné (SVÉ) interpretaci této básně a vlastně si vcelku i stojím za tím, co jsem napsal výše. Možná jen ten závěr jsem trochu odflákl. Při druhém přečtení mě hodně zaujalo čtyřverší: "Nebude mu rozumět...,/(ale chce se - vědět do tmy?)/žádnému Kristu neposlaní/(..)/dohola žití v hranatých domech..." Zkusím to ještě po svém dointerpretovat (samozřejmě si nechci arogantně dělat nárok na objektivitu - báseň je mnohovrstevná; je to prostě výzva..:)) Celé mi to přijde o vědění... Ale chce se.. jasně.. Vědět do tmy? Tma mi přijde jako chaos, nejistota, anebo nediferencovaná masa každodenního bytí.. Je to o sváru pohodlnosti a metafyzického reflexu ("ale chce se..."; - "reálno je metafyzické"). Nevědomost je přeci plyšová jak medvídek a pokud jsem vědec, je přeci tak příjemné postavit si domeček s vypolstrovanými stěnami.. a bez oken..Nepočaté děti v hranatých domech... Jistě... Myšlenky zavřené v knihách.. "Dohola" mi přijde jako vyjádření sterility prostředí, kde jsou knihy zavírány do plastových kondomů.. Závěr mi přijde jako povzdech.. Povzdech nad nemožností uzavřít plnost a bohatost obrazů a myšlenek do jazyka... Je to ale zároveň dvojsmysl, ovšem analogie mi přijde zřejmá.. atd.. bla bla bla.. Anebo by to šlo vzít z úplně jiného konce a zinterpretovat to jinak (ještě zmateněji a ještě hůř:)) Čau a omluv mě, jestli jsem Ti zabil básničku (nebo těžce poranil :))))) *