Jak jen

V téhle básni ale rýmy nejsou zase až tak důležitý. Má vyjádřit bolest. Něco někomu sdělit. Proto básník pýše básně. Jsou-li smutné, křičí v nich bolestí a jsou-li veselé, tak září jako slunce. Ne, v tomhle nejde o výraz či slovo, jde o to, jak z jaké hloubky srdce vytryskne... Kde já tu básničku už jenom četl? Na tip to ale asi vážně není.

Velice se mi to líbí ale nepotěším tě protože opravdu nevím jak mám napsat vážnou kritiku....Je to ale opravdu velmi hezké... tip a klub...

Na umření to není. Ale na pochvalu taky ne. Ale zkuším tu "hlubší kritiku" Chceš-li psát dobré básně, musíš přestat dojímat sama sebe vlastní bolestí. Netvářit se, že neseš sama tího celého světa. Neplakat nad zkažeností a surovostí světa jako celku. Vytři si slzy a otevři oči. Buď konkrétní (ne banální, ne všední), piš o škaredém i pěkném - ale o tom, co je. Ale tak, ať si každý dokáže skutečně živě představit hnus i krásu. Rozebírat není na tvé básni co. To ještě není poezie. Na tomto není co opravovat. Moc se mi ta vážná kritika nepovedla, že? Promiň.

nechci být protivná nebo kousavá, nebo tak nějak, vím, že ta báseň šla asi z tebe, ale prostě některé výrazivo je tam ohrané... viz ten růže květ. A neboj se, já ty ohranosti taky používám...;)

Hej, "Cpa", ta "kritika" (nebo spis dobre minena rada) se ti podle me docela povedla :-)