O myši a rybách

O MYŠI A RYBÁCH

Byla jedna malá myš,
hebká, šedá, roztomilá.
U potoka měla skrýš,
spokojeně si v ní žila.

Jednou vylezla myš z nory:
Co to vidí, co to vidí?
Jaké to podivné tvory?
Jak se v slunci zlatě třpytí!

V potoce si spolu hrají,
vesele se prohánějí,
ach, jak krásné šaty mají!
Kde se vzaly, co tu chtějí?

"Pane Ledňák, haló, haló,
kdopak jsou ty krasavice?
Kde se jich tu tolik vzalo?
Snad je jich tu na tisíce.."
 
"Milá myši, to jsou rybky.
Z rybníka pár běliček..."
"Ach, mají šat jako střípky
z miliónů hvězdiček!

I já bych takové chtěla,
nechci šedý kabátek.
Ráda bych se  proháněla
v šatech z malých zrcátek.

V potoce bych dováděla,
co víc bych si jen mohla přát?
Tak moc bych ty šaty chtěla...
Co mám pro to udělat?"

Ale Ledňák na keříku
neposlouchal myšku dál:
Na ryby se vrhnul v mžiku,
do jedné je spolykal.

Tak už se to v světě stává,
nebude to jinačí,
kdo na odiv se příliš dává,
někdo ho pak posvačí.