Lílá (Božská hra)

Můj Život je součástí této Hry - je tou hrou samotnou - však JÁ nehraji - JÁ JSEM

Jitrem stvořený stín do dálky svým duchem hledím V povzdálí rozkvetlá moře písek a prach působí nekonečná hoře Stojím v úsvitu sám dlaněmi spojený Tebe jen v srdci mám Jsem člověk blažený krásný pták z oblohy stažený Tvůj hlas - má krev úsměv spředený pohledem zní zpěv Perly v proutěném koši jazyk suchý Slunce stíny netuší Začarovaná žízeň má touha po něčem srdcem více zmámená Polštáře lístků okvětních klidná mysl jiskrný teplý bílý sníh Ve stvoření kroků točí se svět laskavých zázraků Z povzdálí hlídám mám tělo s poznáním snídám Zrušení hvězd tisíců utíká vpřed čtu z nehmotných dopisů Tvým dechem stoupám skutečnost, nekonečnost skládám Ti k nohám.

---