Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa zádech pod hvězdami
09. 01. 2003
9
0
2049
Autor
Reky
Ležel jsem u zdi hradu,
nad hlavou svítilo nebe.
Foukal vánek,
a ohýbal stébla trávy
já byl sám.
Oči jsem měl jenom
pro oblohu,
myšlenky pouze pro ni.
Já věděl, že sedí
někde dole mezi ostatními.
Chyběla mi odvaha.
Pak odnikud přisedl přítel,
spolu jsme mlčky
hleděli vzhůru.
Přál jsem si milón věcí,
a věděl, že
i kdyby štěstí bylo
ke mě slepé,
přes veškerou nepřízeň
osudu, stále nám
na světě zbývá naděje.
Dokud z nebe padají hvězdy.
hezounký, líbí moc...a vlastně, tohle znám...házím si spadlý řasy za tričko a nešlapu na kanály. Moc povedená báseň, tip
Je to báseň. Krásná.
má to atmosféru, myšlenku (nebo spíš přání?) a mluvil jsi tam o něčem, co zná asi
každej, ale málodo to umí popsat.Vážně se mi líbí zaslouženě ....TIP
krásná....možná,kdyby ji ona četla,vše by se k lepšímu obrátilo?......ať se ti to splní :o)
tip*
díky moc - tehdy se přání splnilo a já s ní prožil krásný dva dny, ale pak už sme se neviděli a asi neuvidíme - i když kdo ví, hvězdy ještě padaj. A vám taky přeju hodně splněných přání:)
ShadowDancer
10. 01. 2003
Já myslím, že to je báseň. Vyjadřuje, pro mne srozumitelně, mně srozumitelný pocit. A ten závěr je velmi hezký.
Navždy_Tvůj
09. 01. 2003
ja myslím že je to hodne pekná báseň....milá.....chytila ma za srdce a tak k prianiu splnenia všetkých nádejí pridávam TIP