Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoutník
09. 01. 2003
4
0
836
Autor
Fée
Vracíš se z hladiny mlčících dálek
Dálek tak tichých
Jako bývají zvony před bouří
Jako jsou laně mezi keři
A hloupé nedozírné přání
Tě staví zpátky...
Do otevřených dveří
Do dveří vřelých
Jako je náruč matky
Vracíš se z hladiny postříbřených dálek
S čistotou v očích, srdci
S čistotou probdělých nocí
A nocí při úplňku
A dálka zavoněla na cestě návratu
Vzpomínka bezejména zavřela oči
A vyryla stopy
Do rukou z kobaltu
Zbloudilý poutník
Zbloudil na cestu k domovu
Obcházel zbořené domy
Kterým čas nedopřál
Dočkat se ztraceného syna
černy_mrak
27. 01. 2003
Už jsem tady dlouho takhle dobrou věc nečet.OBDIVUJI
Jediná věc,která mě tam nesedí = "kobaltové ruce",ale to je věc názoru...Shrnuto a podtrženo:Moooooooc a moooooooc lííííííbííííí!!!
Takový pěkný optimismus a ty to tím koncem zasadíš do úplně jiné kategorie...