Křečkův sen

„Letím!,říká Křeček Nick,a nabírá rychlost.Opravdu,pořád více zrychloval a mával nožičkami

ve vzduchu jako vrtulka.Jeho kožíšek se vlnil ve větru,který  nad mořem sílil a tak

křeček už ani pomalu neviděl,jak mu jeho chloupky zakrývaly oči.To mu ale bylo jedno,

hlavní bylo,že letí a vidí moře.Tak rád by se povaloval na sluníčku a koupal se v moři-

ale on chtěl letět dál.Takovou krásu nikdy nezažil.Viděl svět jinak,než jak ho vidí on vždycky-

seshora,a to pro něj bylo krásné.Zrychlil ještě víc a teď se svět před ním už jenom mihotal.

Ale co to?Co se to stalo?Najednou se úplně zastavil a padal a padal….Za chvilku se probral

v nějaké moc deštivé zemi.I když nevěděl,kde je,tak věděl,že se musí za každou cenu schovat

před deštěm.Kapky mu bubnovaly na kožíšek a on byl celý promoklý.Za chvilku našel nějaký

hostinec,který se jmenoval „U živého prasátka“.Vešel do něj,protože neměl jinou možnost

a když uviděl hosty hostince,strnul.Byli tam samí promoklí křečci jako on,akorát,že nad

půllitrem piva.Sedl si do rohu místnosti,a čekal,až déšť přestane.Cítil,jak ho nožičky opouští,

a cítil,jak je unavený.Déšť přestal až k ránu a to už křeček byl plný energie.Šel tedy ven z

hostince a šel zkoušet se  rozlétnout.Chtěl zase letět jak pták,chtěl být zase nahoře.

Ale vůbec mu to nešlo.Jaktože se předtím rozletěl?Proč mu to teď nejde?Přemýšlel,ale nic

nevymyslel.Celý zoufalý došel na pole a začal okusovat klásky.Byla na nich ještě ranní rosa,

proto se i napil.Když byl najedený a napitý z těch klásků,zkusil se rozletět.A on vzlétl, opravdu

znovu vzlétl!Mohl zase kormidlovat nožičkami a vítr mu cuchal chloupky,takže zase skoro nic

neviděl.Ale byla to zase taková krása!Letěl a letěl a jeho baculaté tělíčko s ním.Letěl zase

nad mořem a tentokrát si v moři chtěl namočit nožičku.Slétl trošku dolů a namočil si nožičku.

Bylo to takové příjemné ochlazení!Najednou měl více energie na let a mohl si letět,jak chtěl.

Jeho kulatá hnědá očíčka nestíhala vidět všechnu tu nádheru.Ale líbilo se mu to.Viděl to,co

žádný jiný křeček nikdy neviděl.A najednou mu to všechno před očima zmizelo…

Byl to jenom sen.Ale stejně nikdy nezapomene na své zážitky.Vyšel před svůj domeček

a uviděl kopu jídla!A hned se do něj po tom úžasném a vysilujícím snu pustil……..