Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seParkinson
Výběr: Lyryk
13. 01. 2003
38
0
2834
Autor
Bernadeta
Kdo jsi a kde jsi?
Nevidím Tě!
Já z bolestí svých
motám nitě.
Je září nebo prosinec?
A co to nosím za límec?
Buď u mne.
Zůstaň ještě chvilku!
Zapálím svíčku.
Sfouknu sirku
a slzy už mám na krajíčku.
Je nemotorný jako slon.
A hlas,
ten starý prasklý zvon,
chraptí svou píseň.
Parkinson.
Kdo jsi a kde jsi?
Nevidím Tě!
Já z bolestí svých
pletu sítě.
Podej mi brýle.
Pěkně prosím!
Ty ne, ty druhé,
co tak rád nosím!
Kdo jsi a kde jsi?
Nevidím Tě!
Já vím. Jsem s Tebou.
Miluji Tě.
Jsem tady už po třetí a znovu jsem dojat upřimmností a pravdivostí toho citu.
T.
Nevadí. Moc dekuji za odpoved. Preji hodne síly a trpělivosti. Robert :)
Před několika lety jsem někde na internetu četl také básěn o parkinsonismu. Psala to dcera o svém otci. Jediné co si z toho pamatuji bylo, že "jídlo,ta jediná radost co zbyla"nebo nějak tak . Můj otec je nyní již v podobne situaci. Často si na tu baseň vzpomenu, ale nemužu ji už najít. Nemáte ji někdo? díky. Robert
Nemůžu si pomoct, ty píšeš tak nádherný věci. Bolí to... a je zázrak, když někdo umí takhle rozbolet cizí srdíčka.
Kolemjdoucí
24. 01. 2003
Proč ráno slunce svítí
a jednomu mile, druhému však pálí
Proč jeden má a druhému se vzdálí
Je dobře být svědkem těchto příkoří
Těm co nejsou
život již nehoří