Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nevěsta živlů

13. 01. 2003

2087

Autor

Mamutě

Zlíbaná vodou, orosená,

vlasy spletené do copánků –

nevěsta živlů. Víla? Žena?

Zpívá tu zemi uspávanku.

Zahřmění tiší svými slovy,

hladinu hladí hloubkou hlasu.

Déšť jako ruce milencovy

kapradin závoj sundá z vlasů.

Noc lítá křídly netopýra.

Nevěsta šaty odkládá.

Déšť v náruči ji svírá,

líbá ji zlehka na záda.

---

Po kraji už se plíží stíny.

Svítání. Noc má na kahánku.

Uvadla snítka kapradiny.

Rosa je rudá. Od červánků?

Když zpívá kraji ke vstávání,

vlasy spadají na ramena.

Proud světla padá přímo na ni.

Nevěsta živlů. Víla. Žena.

TAM

05. 03. 2004

Dát tip

Já rád líbám na záda. To (snad) neurazí. Mám pocit že mnohdy potěší. Asi ne vždy. Moje krevní sk. Tip.

jarda_sibrt

28. 06. 2003

Dát tip

Moc pěkný. Jen škoda, že tam klopýtne rytmus "Déšť v náruči ji svírá". Co třeba "déšť jemně v náruči ji svírá" nebo "cokoliv" jiného... hladinu hladí hloubkou hlasu ;o)

...o zemi a věcech, které se ztrácejí z našich uspěchaných hlav.. .... o skutečném životě lidské duše a holém životě všeho co není člověkem.... o tom co jsme zahnali do úzkých.... Tohle máš u mě :) tip