Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

D ů v ě r a

17. 01. 2003
0
0
901
Autor
kastelán_50

1980...

Po komsi toužíš -

na tebe kašle.

Ten, koho neznáš,

náklonnost ti dá.

Grázl tě učí

důvěře v lidi.

U rváče vidíš,

že má lidi rád.

 

Snad chtěl jsi pomoc ?

Všichni stranou hledí.

Náhle se najde.

Primitiv zpitý

nejlepší kamarád.

Děvka z putyky

má vytříbený cit.

A slunce svítí.

Poklid hřeje duši.

 

Všechno je jinak.

Jen to nesmíš chtít.

 

______O_______


katugiro
18. 01. 2003
Dát tip
takhle to chápu, v básni to vyznělo trochu jinak...

závěr je a/ ze života,tak to funguje, b/ je to pocitová metafora,přirovnání, a zároveň mravní ponaučení.Aspoň takové jsou mé životní zkušenosti,co chci,to zásadně nedostanu, jen občas mně život překvapí něčím, když to právě nečekám....

katugiro
17. 01. 2003
Dát tip
závěru nerozumím... proč to nesmím chtít, zároveň také proč bych to kdy měl chtít?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru