Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lovkyně skalpu aneb tenkrát poprvé

26. 04. 2000
1
0
2389
Autor
Laďa

Co se může stát, když půjdu sama. Zahleděla se do tmy, která ji čekala cestou domů. Chtěla vidět dveře od jejího domu, v téhle chvíli však několik kilometrů vzdáleného. Objala svá ramena, ochladilo se. Rozhlížela se kolem. Nikde nikdo. Dodávala si odvahy opustit jedno z mála osvětlených míst na té cestě z konce města. Svěží noční větřík mírně zesiloval, proháněl lístky stromů a říkal: Podívej se na oblohu. Vidíš ta blížící se mračna? Hvězdy se od západu pomalu ztrácely. Neměla by dál čekat. Zhoupla se na špičkách svých zablácených střevíčků. Naposledy zadoufala, že se rozhlédne a uvidí aspoň policistu. Ale kde by se ten tady vzal? A dnes by nevěřila ani policistovi. Ten idiot ji pozval na procházku a myslel si, že s ním hned skočí do křoví. Když zjistil, že snaha nemá cenu, nechal ji sedět na mezi a vrátil se do společnosti. Jen tak tam seděla a nešlo jí to do hlavy. Nikdy neměla žádného může a ve dvaceti se jí to zdá skoro nenormální. Tolik jich bylo, kteří chtěli snášet modré z nebe. Nechala si ujet jediný autobus, všichni už zmizeli a okna klubu pohasla. Jen ta jedna bzučící lampa. Že se na to dneska nevykašlala. Je tak nerozhodná. Jde do klubu a nechá se uhánět. Vždy doufá, že s tímhle už to překoná a stane se ženou. Nikdy to nevyjde. Ty hloupé zábrany. Vždyť o nic nejde. Hlavně ať už to má z krku a může žít jako normální člověk. Nadechla se a rychle téměř vyběhla při kraji silnice. Kilometr bez světel, pak odbočit a kousek lesíkem, pěšina parkem, seběhnout mez, projít parkovištěm, tam už aspoň není tma, a rychle k domu s klíči v ruce. v duchu si přehrávala všechny etapy a ač nechtěla, vybavovaly se jí dramatické momenty, ve kterých důležitou roli hráli přiopilí bezdomovci a mladí feťáci ve špinavých hadrech. Všichni v tu chvíli prahnoucí jen po jejím panenství. Vzrušující představa, však pouze v bezpečném pokoji panelákového bytu, kde za tenkými stěnami odpočívá spousta nevinných lidí, kteří by jistě zasáhli při prvním podezřelém výkřiku. Šla tak rychle, jak jen to úzká sukně a podpatky dovolovaly. Hlavu sklopenou, aby ji nemohl žádný stín vyděsit zbytečně. Nejraději by boty sundala. Ten klapot o asfalt je najednou slyšet, zdá se, až na druhý konec světa. Půjde svižně a není důvod, proč zrovna jí by se mělo něco stát. Už ji bolí nohy. Proč jen si nechala ujet ten autobus? Hlavně ať nic nejede. to by se raději skrčila do příkopu. Proč tolik spěchal? Líbil se jí, ale chtěl to hned. Kdyby pár dní počkal... Myšlenky rychle přehazovala, jen aby nezačala myslet na možné nebezpečí. Už vidí odbočku mezi stromy. V těch botách se ale blbě skáče. Stěží vidí pěšinku. Slyší za sebou projíždějící auto. Stihla to jen taktak. Auto přibrzďuje. Přestala na chvíli dýchat. Ani se nehnula. Auto se otáčí a mizí zpět směrem k městu. Snad nikdo nevystoupil Kdo to byl? Zrychlila tempo a neustále se otáčela. Nikde nikdo. Podléhala pocitu, že ji někdo pozoruje. Konečně vystoupila na cestu v parku. Odlehlá část, přesto se cítila lépe. Za chvíli mezi stromy uvidí dům. Vítr už je docela silný, snad to stihne, než začne pršet. Už se zarývá podpatky do mezičky, kterou musí seběhnout. Poprvé za celou cestu dala ruce od těla, jen aby udržela stabilitu. Konečně civilizace. Mohla zpomalit. Procházela velkým parkovištěm. Některá okna paneláků ještě svítila. Usmála se. Divná síla ji donutila kleknout mezi automobily. Určitě má odřená kolena. To bylo nečekané. Otevřela ústa a chtěla se podívat na původce zmatku. Měla ruku pevně stisknutou a zalomenou dozadu. Musela zůstat v předklonu. Uviděla nad sebou muže v obleku nejméně za deset tisíc. Kravata z hedvábí jí vadila v obličeji. Muž měl cizí výraz. Asi byl přiopilý. Nechápala pořád, co dělá. Dvacet metrů od nich šla paní se psem. Vlastně už se blížilo ráno. Slyšela z parku zpívat první ptáky. Myslela, že paní s tím má něco společného. Sledovala ji. Donutila jen může chvíli setrvat ve stejné poloze. Ji ani nenapadlo toho využít a zavolat. Paní vešla do nedalekého vchodu. Muž se opět soustředil na svoji práci. Víc přitlačil ruku. Vyhrnul jí sukni. Ani se nebránila, nedalo mu to moc práce. Ona najednou zjistila, že teď chce začít křičet, ale nejde to. Něco se děje. Chce sebou cuknout, ale pozice to nedovoluje. Stáhnul jí i kalhotky. cítila, jak se jí o nohu opírá jeho tvrdý penis. On tu snad čekal připravený s rozepnutým poklopcem. Proč tady je? Vždyť v tuhle dobu tu nikdo nechodí. Teď už necítila penis jen na noze. „Nééé,“ ozvala se konečně přidušeným hlasem. Muž byl zadýchán. Dal si práci. Ona se ale vůbec nebránila. Po několika pokusech se mu záměr podařil. Dost to bolelo. Fakt není o co stát. Ruka se jí uvolnila. Otočila se, seděla na asfaltu, ale muže už neviděla. Podívala se do rozkroku. cítila bolest a divný pach. Chvíli se nehnula a nechápala. Utekla snad půl hodina. Už se rozednilo. Rukou si projela vlasy. Musí domů, projelo jí hlavou. Pomalu se postavila, natáhla si kalhotky. Mela kolena od krve. Lehce se jich dotkla. Všechno ji bolelo. Zkřivila obličej a narovnala se. Kolem šla nějaká paní se psem. Sjížděla pohledem její pocuchané tělo. Udělala obličej a zakroutila hlavou. Asi chtěla říct: To je mládež. Ona si uhladila sukni a utíkala domů. Bolelo to pořád. Tak takový je to. Konečně to má za sebou. Ale mít to teda nemusí a ani nechce. Mohlo to být lepší. Odemkla dveře bytu a hned dostala facku: „Kdes byla? Hledali jsme tě.“ „Co?" nechápala a chtěla do postele. „Jeli jsme za tebou až tam, ale tam byla tma, a nikde cestou jsme tě nepotkali, tak jsme to otočili a hledali tě v hospodách po městě.“ Sklonila hlavu a zabouchla za sebou dveře pokoje.
Anonym
13. 02. 2001
Dát tip
No teda ... úchyláci hnusní! Jo, tresty smrti, jsem rozhodně pro! No a teď k té povídce. Pěkně napsaný. Musela sis s tím dat práci. Akorát sem se zarazila nad tou jistotou, že v domě žijou hodní sousedi, kteří jsou připraveni zasáhnout, kdyby se něco dělo. Jo. Tak z vlastní zkušenosti - ti sou připraveni zasáhnout jenom pokud jde o rušení nočního klidu:o)No ale napsaný je to dobře a je to téma, na který já bych si netroufla. TIPUJU.

blázen
17. 01. 2001
Dát tip
Víš, já pořád nevím, za co mi děkuje3 :-). Já čtu to, co chci a protože neumím psát opravdu vážné (tedy i z negativní části se skládající) kritiky, tak píšu pro jitotu kritiky jenom k tomu, co mě oslovilo a k čemu protomůžu napsat kritiku svým způsobem pozitivní (minimálně pozitivní v tom smyslu, že mě to zaujalo a oslovilo, což je ale, myslím, dot důleité)

blázen
17. 01. 2001
Dát tip
Teda, chtěl jsem říct "děkuješ", "pro jistotu", "proto můžu" a "dost důležité". Trošku mi blbne klávesnice i ruka. Víš, radši než za děkování (že jsem tak smělý) budu rád, když se mrkneš na těch pár mých věcí, co jsem sem zatím hodil a něco mi k tomu napíšeš, protože zatím sklízím spíš mlčení a to je podle mě horší než jakákoli negativní kritika...

blázen
16. 01. 2001
Dát tip
Hmmm, každopádně dost dobře napsané ... i když to nakonec dopadlo tradičně, celou dobu jsem myslel, že o skončí nějak jinak :-) Pokud jde o smysl toho příběhu v rovině, o které tady s Tebou polemizoval třeba Dantte, i takhle se to může brát ... že si za to tak trochu mohla sama ... ten její způsob myšlení ... je to jenom můj pocit, nebo si podvědomě tak trochu přála, by se něco takového stalo?

Laďa
16. 01. 2001
Dát tip
Blázne vždyť o tom právě je ta povídka. Nejde o ten klasický příběh, jak někdo znásilní nějakou holku. Máš pravdu, že to bylo předpokládaný. Důležitá je vážně ta rovina uvažování tý holky. Ona si za to opravdu může sama a možná to i trochu chtěla. Třeba si to představovala jinak. Vždyť to přece je i v tom názvu. :-) Jseš hodnej, že sis to přečet. Opět. :-)

Laďa
02. 01. 2001
Dát tip
Dantte myslím, že jsi pochopil, že tam jde zejména o to, co chce a jak myslí tahle dívka a nejde tam zas tolik o to, že někdo spáchal zločin. Ovšem, ta dívka ma cosi společného s jistým obdobím mého života. Není to děj, ale myšlení, asi. Takovéhle zážitky nemám, i když i to není pravdou docela. Ale kdo z nás si neprošel pochybná období? Jinak ses asi trefil, nicméně s radostí musím konstatovat, že to obodobí už mám za sebou. Jsem ráda, že sis to přečetl. :-)

Dantte
29. 12. 2000
Dát tip
Ladi, je to napsáno téměř profesionálně. Na druhé straně se mi nechce věřit, že jsi to neprodělala sama..a možná prodělala, ale jen podvědomě.Trochu mi to připomíná človíčka, který chce mít všechno rychle za sebou - dětství, dospívání, lásku a snad i život..Proč se nutit do něčeho co máme nechat na přírodě? Nebo našich genech? Bojíš se, že tě běh života ochudí o nějakou zkušenost? Je zajímavé , jakou tvoje dílko vyvolalo polemiku, dokonce se někteří na chvilku stali soudci a na podporu svého přesvědčení přibrali i trest nejvyšší. Skutečně nejvyšší? Copak vzít někomu život je nejvyšším trestem? Nejsem si jist, zdaviník tvého příběhu nebyl náhodou potrestán(a) na místě děje. Ona totiž příležitost dělá zloděje, "utrhnout zralé ovoce, které se mi samo nabízí"...To co píši neznamená, že bych souhlasil s podobnými situacemi. Pokud je to situace modelová - chtěla jsi svému okolí jistě říci něco mnohem závažnějšího.Zkoušet teplotu horké vody prstíkem s sebou nese riziko. Největším rizikem v životě člověka je jeho narození, potom nějakých 60 - 80 let a....a pak už to jde..:-)

Prokletí
25. 11. 2000
Dát tip
Ladi sdělím Ti to zprávkou, ju? m.

Merle
24. 11. 2000
Dát tip
ale Prokletíku, Laďa je se snadno napojí na většinu myslí... ona je prostě skvělá. A nejlepší na ní je, jak krásně si můžu procvičovat lichotky. Nejen že ve svý skromnosti nic nevnímá, ale ani u toho nemusím lhát :-)))

Laďa
24. 11. 2000
Dát tip
Tak to snad už stačí Merel, ne?! :-) Toi maudit.... možná jsem trochu napojená, bylo by to snad neuvěřitelné? Ale myslím, že tvoje ruce se jednou pěkně vytvarujou na odchovávání drobotiny. :-)

Merle
24. 11. 2000
Dát tip
laď: teprv jsem se rozjížděl... :-)))

Merle
23. 11. 2000
Dát tip
:-)))))))

Prokletí
23. 11. 2000
Dát tip
babouuuuuuu, Merlíku m.

Laďa
23. 11. 2000
Dát tip
Prokletíčku rozhodl ses, že tvoje případné děti by nebyly v dobrých rukou? :-(

Prokletí
23. 11. 2000
Dát tip
jaks to uhádla? nevěřím ... jsi napojena na mou mysl? ... čekám m.

Merle
22. 11. 2000
Dát tip
Prokletí: zakázala ti to máma? ;-)))

Prokletí
22. 11. 2000
Dát tip
nee, já sám ... moji maminku si do svých Písmáckých úst neber 8c) m.

Prokletí
21. 11. 2000
Dát tip
hej, Merlíčku, tohle by nevedlo ke konci ... já děti mít nesmím ... hm? n.

Merle
20. 11. 2000
Dát tip
Prokletíku: mít všichni stejnej názor, nebylo by o čem mluvit... nedej bože stát se tohle tvý dceři, možná bys mluvil jinak...

Prokletí
19. 11. 2000
Dát tip
*L-s-a-t-p: dost drsný, trochu mi to přijde až nehezky naturalistický, Merlíku, nechci rozvádět debatu o trestu smrti ano či ne jen říkám, že nikdo si nepřeju aby mu kdokolli život vzal, tudíž nesmí brát život komukoli jinýmu ... hm? Dědouch: nekcej hlouposti!!! 8c) nickí, co je tu k smíchu??? m.

Katerina
18. 05. 2000
Dát tip
Mohla si za to sama, nemela nechat uject ten posledni autobus... a vubec, shanet chlapy po klubech, to je koledovat si o malér. Jinak dobre napsany :-))

Laďa
18. 05. 2000
Dát tip
katko, tak si na to taky přišla. Neni to jen černobílý.

Laďa
03. 05. 2000
Dát tip
I tak se to dá brát, nicko, doufám tedy, že jsi to pochopila správně, když se směješ. Docela by mně to zajímalo.

nicka
02. 05. 2000
Dát tip
BOMBA UŽ DLOUHO SEM SE TAK NESMÁLA

Kyslik
28. 04. 2000
Dát tip
suhlasim s Tvojim vyjadrenim Lada

Merle
27. 04. 2000
Dát tip
tohle je jeden z důvodů, proč jsem pro trest smrti...

Laďí, to "fuj" bylo na něj. Takový týpky bych věšela. Viz Merle.

Laďa
27. 04. 2000
Dát tip
Myslim, že to je i ukázka toho, jak holka může bejt blbá. A když navíc potká pár idiotů a jednoho hnusnýho.... Taky bych....já bych mu....

McCoal
27. 04. 2000
Dát tip
Jo, taky bech věděl co mu udělat. Nesnáším žádný násilí, ale tohle je jedno z nejhorších možná nejhorší vůbec. Ale proč se to takhle jmenuje? to mě mate. Ale jinak parada.

Dědouch
27. 04. 2000
Dát tip
děvenko jestli je to o tobě tak se ti za všechny chlapečky omlouvám.Řikám to odjakživa že mužský sou xindl......Píšeš dobře.

Laďa
27. 04. 2000
Dát tip
Dědečku, můj případ to naštěstí nejni, i když kdyby se to bralo trochu obrazně a nekonkrétně... Meku, přečti s to teda ještě jednou, hlavně začátek. Možná ironie, možná cynismus.

ale fuj...

Laďa
26. 04. 2000
Dát tip
Bebí, fuj ona nebo on nebo co? Řekni.

Bambulka
26. 04. 2000
Dát tip
Dost drsný...

saggit
26. 04. 2000
Dát tip
Bummm - a jsem zase na zemi.

Koprik
26. 04. 2000
Dát tip
Je to hodně drsné, ale i tak to chodí, obsahově dobré...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru