Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebez nazvu
26. 04. 2000
3
0
2593
Autor
Verita
Ráno se probouzím s poraněnýma rukama
bože odpusť mi
co jsme si to jsme si
já jsem už zapomněla
ARC: pro mě je největší bohyně jedna tlustá myš, protože nikomu neublížila
óooooooooooo, nepadám na zadek, když někdo spadne z hvězdy, hlavně co nejmíň zranění : # ]
Koukám, že pámbíčkářů tady je dost, viď Mikešu.... No Vyjane, někdo má svaly, někdo čáry...:))) Ale nejhezčí je pochvala od Blíženkyně, óoooooooo, to si štíři snad ani nezasloužej...dikes dikes verito
ARC ze sebe dělá nadprůměrnýho, každý to pochopil po svém, není jedno pochopení věcí
já to taky chápu jinak, třeba, že v noci se mstím myším, které miluji přes den, když se mi o nich na sluníčku s plným bříškem zdá
nemusí být ve všem bůh, a kdyby, co když zranění jsou jeho metody, které se vždy neosvědčí, protože ani on nechce být dokonalý : # ]
Vidím, že skoro nikdo tomu nerozumí, až na Ostošesta, kterej to bere ale ňák moc pánbíčkářky (promiň). Je to vzpoura proti jeho tuposti, navíc odpuštění jemu, protože.....co on ví? Prej jednou v naší kůži byl, no a co, my jsme tu pořád a pořád. Když všecko ví a je milosrdný, tak proč nás věčně tak trápí a posílá sem? Jde to i bez něj, a líp, radši nemyslet na to co po nás furt chce.....
Opravdu se mi líbí, když někdo - někomu - něco chce říct a používá k tomu přirovnání. Skvělé ...
Snad jen trochu krátké, ale asi díky tomu je to tak zvláštní ...
Ale zase musím objektivně přiznat, že mě to nějak zvlášť nezaujalo.. i když něco do sebe to má.. :-)))