Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBerušky
Autor
Carrie
Toho léta se berušky urodily. Byly všude: šplhaly po květech a stoncích, hemžily se po sluncem vyhřáté zemi, pořádaly letecké dny ve vzduchu, přistávaly lidem na šatech i na hol
é kůži, kde po sobě zanechávaly malé žluté skvrny.Holčička opatrně našlapovala, snažila se vyhýbat drobným červeným a oranžovým tělíčkům pobíhajícím po chodníku a mhouřila oči před rozostřenými šmouhami v místech, kde tiše povolily křehké krovky pod lidskou botou. Nejradši by zachránila všechny berušky na světě, aby už nemusela žádná další zbytečně umřít. Sbírala je do dlaně a odnášela stranou do trávy, ale ony se znovu vracely na chodník, a mezitím přibývaly další a další…
„Pozor, jsou tu berušky!“ volala na přibíhající kamarádky, takže zpomalily a začaly opatrně našlapovat jako ona. Brzo je ale přestalo kličkování mezi brouky bavit a odběhly si hrát. Jen holčička zůstala a hlídala dál svůj chodník.
Kluci na kolech se objevili úplně nečekaně. Spolužák – postrach třídy – se svým starším bratrem.
„Pozor,
nejezděte sem, jsou tu berušky!“ vykřikla holčička. A pak už si jenom zacpávala uši, aby neslyšela to strašlivé lupání. Kluci se smáli, kola zahodili do trávy, vrhli se na chodník a začali po beruškách dupat. Holčičce se zlostí udělalo špatně. Chytla spolužáka za předloktí a snažila se ho odtáhnout z chodníku, ale on ji surově odstrčil, až upadla. Vstala a znovu se ho snažila zastavit, a tentokrát do ní začal strkat i jeho starší bratr. Ostatní děti přiběhly, zvědavé, co se děje.„Hnusný berušky, jsou v
šude,“ šklebili se kluci a pokračovali ve vraždění.„Blbý berušky,“ začali se přidávat ostatní, a první z dětí zvedlo nohu…
Holčička zůstala stát v trávě, cítila oheň v naraženém lokti a v očích bezmocné slzy vzteku. Nedalo se nic dělat. Nemělo smysl zachraňovat. Byla sama a všechno bylo marné, berušky byly všude kolem a na celém světě dupaly malé i velké nohy - a berušky umíraly. Podívala se na své dlaně poseté žlutými skvrnkami, na bycikly v trávě, kterým se stále ještě trochu točil
a kola, a zamířila na chodník. Přivřela oči, až viděla místo živých i mrtvých berušek jen nezřetelné skvrny - a dupla.Už nebyla sama. Přidala se k davu…