Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVílí tanec
27. 01. 2003
2
0
1756
Autor
Kodynie
Vílí tanec
Tančím, vznáším se, mám radost ze života.
Víla ve mně jásá a konečně je spokojená.
Láska je hravost, láska je radost,
láska vždy srdce zahřeje.
Když na srdci máš závěje,
nenech lásku zbytečně za dveřmi stát.
Vždyť i tebe určitě má někdo rád
i na tebe se štěstí usměje.
Tak dováděj a směj se.
Někdy i slzy se přikradou.
Ale i taková láska je
a proto ji celým svým srdcem prožívej.
Chudáčku, to Tě musím vážně politovat.
PS: Možná Tě měl moc rád, jenže nevěděl, co nemáš ráda Ty.
Rowy, lepší už to nebude. Asi nejsem nadaná na zde velmi ceněný symbolismus. Prostoduchá duše svede jen prostinké verše, víš. Jestli potěšily mé verše aspoň jednoho čtenáře, je to pro mne obrovský úspěch a víc od ostatních čtenářů nemohu žádat. A heč, já vím stoprocentně, že se můj styl líbí aspoň jednomu čtenáři a víc skutečně ke štěstí nepotřebuji, juchajdá, juch, juch.
Tak to ti přeji. A nic ve zlém. Je to skutečně takové veršování do památníčku. zvláštní, když přitom píšeš tak nepochopitelně pravdivé věci v próze, až občas zamrazí, proč jsi takhle zablokovaná v poezii. :-))
V próze se dá motiv pořádně rozvinout, v básni se vyobrazovaného tématu může člověk jen letmo dotknout. Máš pravdu, jen autor básně sám pořádně ví o čem to je a čtenáři to mohou pochopit jen jako prostoduchou veršovánku nebo se pokusí proniknout k jádru myšlenek a stejně se jim to nepodaří, protože nemají stejné zkušenosti a stejnou představivost jako autor sám.
jednou mi někdo, kdo mě asi neměl moc rád, daroval hrnky s básněmi podobného ražení; nerada z nich piju:-)
Když jsem psala Prolog ke svým Denním pohádkám, tak se mi tam stejně skoro nic nevešlo (málo vymezeného prostoru) a tak tahle sbírka už žádný Prolog nemá, protože by se tam všechny průvodní myšlenky stejně nevešly.
No, tak tady oceňuji diskusi pod dílkem, vážně jo, možná kdybys něco z toho napsala do prologu sbírky... (A kdyby lidé k Tvým básním přes ten prolog přicházeli...) No nic, moc slov a málo myšlenek, čas skončit...
Drownedgod
29. 01. 2003
To nepůjde. Tohle je povídání a seznamování se s láskou, aby On věděl taky, co jsem zač. Jjestli Tě to uklidní, tak to vše se stalo už před dvěma lety a tak mne tohle téma nemůže už porazit a tak jsem básně ponechala nakonec v tom stavu v jakém ve své době vznikly a že to byla hektická doba, protože všechny tyhle emoce byly ve mne buzeny velmi drastických způsobem. Předělávat už je určitě nebudu, i když v době, kdy vznikaly, jsem k nim byla strašně kritická a chtěla je úplně předělat. Dnes už jsou jen výpovědí své doby, nic víc.
Drownedgod
29. 01. 2003
Neboj se, mám v zásobě na únor sbírku básní Kouzla okamžiku a ty jsou o něčem jiném, o radosti ze života. Ale z Tvého pohledu to možná bude stejné. Když jsem se tenkrát zamilovávala, tak jsem se jako šestnácka cítila. Teď prožívám jiné zemětřesení, sžít se s milovanou osobou pokud možno na celý život. Vím, jsem trochu idealistka, ale také věčná optimistka. Je to jen všední život a tak není o čem psát a tak se tady na Písmákovi objevují jen ozvěny mé minulosti, bouřlivé i nebouřlivé.