Etymologie českých hradů

Kost

Nejjednodušší jméno má Kost. Jedná se o jedno slovo v základním tvaru, a tak není o vzájemné souvislosti hradu a slova pochyb. B_žel stejně jako v matematice jeden základ umožňuje nekonečně mnoho výkladů, proto se v tomto případě raději zdržím hypotetizování, protože historické prameny jsou jen velmi sporadické.

Loket

Loket je také jednoslovného základu, ovšem v tomto případě se nejedná o tak rozšířené slovo. Navíc se můžeme opřít o legendu, podle které právě na tomto místě drcnul Břetislav loktem do Jitky, čímž vzplanula jejich nehynoucí láska. Hrad zde dali vystavět jako místo pro své líbánky a na památku okamžiku početí vztahu jej nazvali Loktem.

Křivoklát

Křivoklát se zcela jasně skládá ze slov "křivý" a "klátit". Jeho původ spadá ještě do raného období Českého knížectví, kdy lidový hrdina Horymír prchal na svém věrném komoni Šemíkovi z Vyšehradu směrem k Radotínu a Neumětelům. Pověst b_žel už nevypovídá, že se zastavil až v krušnohorských (odvozeno od kmene Krušnohorců, jehož moc tenkrát sahala až ke Kladnu) hvozdech, kde omylem vrazil do vzrostlé přesličky. Ta se nárazem zklátila na stranu a v šikmé poloze již zůstala, přičemž jako domino povalila i další z okolních plodin.

Krušnohorci tomu místu začali říkat "Kdzje Horymir přesljačku dokřywo klátil", což se pro přílišnou délku časem zkrátilo na obyčejný Křivoklát.

Okoř

Etymologie v tomto případě zvažuje dvě možnosti. Buďto se jedná o legendární hrad Strýcov (podle Přemyslova strýce), dnes oficiálně považovaný za ztracený, kterému se za knížete Pepřislava v 11. století začalo říkat "Okořeňmiprase" podle jeho nejoblíbenější věty, kteréžto jméno muselo být pro svou přílišnou vulgárnost zkráceno do neutrální podoby, anebo jméno vychází z faktu doloženého v kronikách, že na onom kopci zakopl Přemysl oráč cestou na Vyšehrad o kořen, a protože zmiňování Přemysla v souvislosti s kořenem se po jeho korunovaci stalo tabu, říkalo se tomu místu jenom "O kořen".

Zvíkov

Jméno tohoto hradu má velice prozaický původ. Zdejší Bílá paní zde totiž straší proto, že když ukládala svého zesnulého manžela do rakve, sesunulo se na ni víko a pohřbilo ji s ním. V důsledku této nepřirozené smrti dodnes straší na hradbách, častěji se ovšem skrývá v podzemí, aby jí nenamokl bílý háv. Ještě několik století po oné nešťastné události se z hrobky ozýval intenzivní nářek, o němž místní obyvatelé ze strachu decentně prohlašovali, že vychází z víka.

Bezděz

Hrad Bezděz byl původně staven bez zdí. Odtud název "bez zdě" - "Bezzdě" - a přesmyčkou druhého z na konec "Bezděz". Mělo se jednat o avantgardní dílo Erharda Paraléře z Arrasu, společného předka Petra Parléře a Matyáše z Arrasu, který je mj. také autorem již neexistující Postoloprtské katedrály a paleosecesního (rovněž nedochovaného) minaretu z Hluboké nad Vltavou, který byl stržen při rekonstrukci ve 13. století pro přílišnou kontroverznost.

Hrad bez zdí měl ten nedostatek, že stropy nechtěly držet pohromadě. A tak byly po Erhardově smrti zdi dodatečně přistavěny.

Rabí

Tento hrad se původně jmenoval Rabín podle jeho zakladatele, reformního příbramského rabína Jonáše Ješiduzelecha, který byl v roce 1057 pro předčítání tehdy zakázané Kabaly odvolán z funkce. Za naspořené peníze si tento bývalý rabín nechal vystavět luxusní hrad, který byl o dvě stě let později zničen vojsky českého krále Přemysla Otakara II. táhnoucími do Bavor, protože jim byl hradním pánem odepřen zákonný nárok na žejdlík piva (bylo to totiž během postu, kdy z ekonomických důvodů nebylo nic nedovoleného skladováno ve sklepě).

Vyšehrad

Obecně se má za to, že toto jméno se skládá ze dvou základů - "výšina" a "hrad". Ve skutečnosti však se v něm ukrývají slova tři. Původní změněný název (z původního Libušína, jehož jméno potom převzala jiná, nedaleká lokalita) totiž byl přeneseně "Hrad, ze kterého vyskočil Šemík" či "... Horymír na Šemíku", což tehdejší gramatika transponovala na "Vyskočilšemíkhrad". Pro přílišnou délku a krkolomnost se však z prvních dvou slov zachovaly pouze počáteční slabiky a zbytek byl vypuštěn.

Kazín

Pověst správně vypráví, že hrad založila Libušina starší sestra. Ta se ovšem nejmenovala Kazi. Její původní jméno bylo Babička. Jelikož ale na tento titul měla již předplaceno autorské právo Božena Němcová, ujala se při volbě jména majitelčina přezdívka vycházející z její údajné nešikovnosti.