Absurdikum

“Tak tohle je už příliš,” vykřikl Al Mahal a udeřil pěstí do terachionové desky stolu. Kartous Van Otharl se naklonil až k němu tak, že se oba soci takřka dotýkali nasupenými čely “Taky mám ten pocit,” opáčil a jen s vypětím všech sil v sobě krotil výbuch zlosti. “Rozhodnout může jen Kalmach” řekl potichu a přesto až neuvěřitelně nahlas.

Tak tohle už bylo skutečně příliš. Kalmach znamená smrt, to věděl každý. Byl to podivný svátek takzvané ušlechtilosti a zmužilosti. Pochybná ruleta znuděných aristokratů, nic víc. Přesto poslední dobou velmi oblíbený. Zjevně příčinou zákulisních lobby výrobců KillerMachine, kteří se Kalmach snažili co nejvíce vyzdvihnout v médiich i v memoraci. Podle soudobých měřítek morálky Al Mahal “ne” říci nemohl.

Nastal soudný den. Sekundanti U-325 a U-666 zkontrolovali výzbroj. Pak se obě kráčedla vydala ranní mlhou po rozoraném poli. V úvlau spaly dva translokátory, mlčenliví diváci životů obou nepřátel. Jen tiché světlo kontrolky ukazovalo, že v nich obvody stále žijí a čekají na stisk power. Stisk který už nemusí nikdy příjít.

Van Orthal byl evidentně silně nervózní. Ruka, v níž svíral knipl se mu potila, takže si ji musel neustále otírat. Radar na monitoru odpočítával stanovený počet metrů. Pro začátek to bylo třistapadesát. Rychlostí kráčedla dobrých třicet sekund. Každopádně posledních, protože nyní buď zemře, nebo se znovu narodí.

Ozval se krátký výstražný tón a celý stroj se během zlomku okamžiku otočil o sto osmdesát stupňů. Na obrazovce se Al Mahalův Killer skrytý v mlze zvýraznil červenou konturou a Kartous stiskl spoušť. Teď nebyl čas na pojídání třešní.

Fázery vyplivly několik svazků fialových paprsků. Prolétly mlhou jako břitva, a rozložily se o soupeřovy štíty. Obě kráčedla se otřásla. Nastlala další salva, pak nová a ještě jedna.

Boj trval několik minut. Štíty ztrácely sílu. Bylo čím dál těžší rozvrhnout energii mezi ně a chladiče fázerů. V tom okamžiku toho Al Mahal začínal mít právě dost. Nervy v kýblu, jak se říká. Přepnul pojistku. Záklopka na pravém portu se otevřela a raketa PT3 opustila své místo garantované výrobcem.

Kartouz situaci odhadl právě včas, aby vyhodil chladiče a přepnul hydrauliku. Exploze ho zasáhla pouze nepřímo. Štít byl v háji a bok zčernal jak uhel, ale jinak všechno O.K. Teď byla řada na něm, tak žádné slitování. Příležitosti se neopakují, to věděla už jeho spermie.

Pěkně v klidu namířil na soka, který z poslední energy nahazoval štíty a vypálil. Fatální zásah!Al Mahalův Killer vylétl do vzduchu jak nastřelená plechovka. Štít zhasl a Kartouz do něj napral zbytek munice. Zavařilo mu to obvody, ale účinek byl zdrcující.

Tam kde ještě před chvílí Al Mahal zoufale přepínal kontrolky, černal se teď dobrých pět metrů hluboký kráter. Na sežehlé půdě kousek vedle ležela část vnějšího pancíře s kolkem výrobce.

Kartouzův Killer sklopil porty, ze kterých k nejasné obloze stoupaly dva pramínky černého kouře a odfoukl písty. S krátkým zasičením se na jeho plášti otevřely výklopné dveře a Kartouz vykoukl ven. Sundal červenou helmu a rozhlédl se kolem. Svět byl krásný.

Na východě vyšlo slunce a mlha se postupně vypařila. Na místě Kalmachu zůstal jen v úvalu zapomenutý translokátor. V mučivém a nenaplněném čekání na jediný stisk power kontorlka postupně vyhasla a po plášti zhrzeného křemíkového stroje se rozlezla rudá skvrna rzi.